ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.4739.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 4739/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci nezletilého R. Ch., zastoupeného M. ú. v K. jako opatrovníkem, syna B. Ch., a P. F., o přenesení příslušnosti, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp.zn. 8 P 88/95, o dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 30. května 2007, č.j. 60 Co 235/2007-1163, takto:
Dovolání matky se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením v záhlaví označeným k odvolání matky potvrdil usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. března 2007, č.j. 8 P 88/95-1125, jímž přenesl svoji příslušnost podle §177 odst. 2 o.s.ř.
na Okresní soud Plzeň – město.
V podání, jež je svým obsahem dovoláním (§41 odst. 2 o.s.ř.) matka vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez jednání (§243 odst. 1 věta první o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §237 odst. 1 o.s.ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu (s výjimkami uvedenými v §237 odst. 2 o.s.ř.),
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení), proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (podle §237
odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem).
Usnesení napadené dovoláním matky je usnesením potvrzujícím, a již proto
na ně nelze vztáhnout ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Nejsou však naplněny ani předpoklady stanovené v §237 odst. 1 písm. b) a c) o.s.ř. V obou těchto procesních ustanoveních (jako ostatně v celém §237 o.s.ř.) je totiž upravena přípustnost dovolání proti rozsudku či usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti rozsudku či usnesení soudu prvního stupně ve věci samé. Usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o přenesení příslušnosti podle §177 odst. 2 o.s.ř., stejně jako usnesení, jímž odvolací soud takové rozhodnutí potvrdil, však není rozhodnutím soudu ve věci samé, a nemůže mít proto - ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. - „ve věci samé po právní stránce zásadní význam.“
Aplikace ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., nepřichází tedy v úvahu
a napadené rozhodnutí zároveň nelze podřadit ani dalším ustanovením občanského soudního řádu, upravujícím přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu
(srov. §238 odst. 1, §238a odst. 1, §239 o.s.ř.). Z toho vyplývá, že přípustnost dovolání matky nemá oporu v žádném z procesních ustanovení, která přicházejí v úvahu, a tento závěr s sebou nese konečné posouzení mimořádného opravného prostředku, uplatněného matkou, jako nepřípustného.
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž z vyložených důvodů dovolání není přípustné, dovolacímu soudu nezbylo, než je odmítnout, aniž by se mohl zabývat jeho důvodností (§243b odst. 5, 6 část věty
za středníkem, §218 písm. c/ o.s.ř.). Z téhož důvodu nebylo ani třeba odstranit nedostatek povinného zastoupení dovolatelky (§241b odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle o.s.ř.
V Brně dne 13. prosince 2007
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu