ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.3119.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 3119/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně G. M. A., a.s zast. advokátem, proti žalovanému L. Š., o zaplacení 49.708,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 56 C 84/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2007, č. j. 28 Co 291/2006-88, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. května 2006, č. j. 56 C 84/2005-60, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49.708,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 8.677,- Kč ode dne 27. 1. 2004 do zaplacení, ve výši 2 % ročně z částky 8.677 ode dne 27. 2. 2004 do zaplacení, ve výši 2 % ročně z částky 8.677,- Kč ode dne 27. 3. 2004 do zaplacení, ve výši 2 % ročně z částky 8.677,- Kč ode dne 27. 4. 2004 do zaplacení, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Městský soud jako soud odvolací rozsudkem ze dne 4. prosince 2006, č. j. 28 Co 291/2006-80, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49.708,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 8.677,- Kč ode dne 27. 1. 2004 do zaplacení, ve výši 2 % ročně z částky 8.677 ode dne 27. 2. 2004 do zaplacení, ve výši 2 % ročně z částky 8.677,- Kč ode dne 27. 3. 2004 do zaplacení, ve výši 2 % ročně z částky 8.677,- Kč ode dne 27. 4. 2004 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
V podání ze dne 23. 2. 2007, nazvaném „odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2006“, napadl žalovaný (nezastoupen advokátem) rozsudek odvolacího soudu, aniž ho odůvodnil.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. května 2007, č. j. 28 Co 291/2006-88, zastavil odvolací řízení a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
V odůvodnění svého usnesení odvolací soud zejména uvedl, že proti jeho rozsudku není odvolání přípustné, a proto řízení podle ust. §104 odst. 1 o.s.ř. pro nedostatek podmínky, který nelze odstranit (nedostatek funkční příslušnosti), zastavil.
V nedatovaném podání, doručeném odvolacímu soudu dne 13. června 2007, nazvaném „dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2007“, napadl žalovaný usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2007, č. j. 28 Co 291/2006-88, přičemž odkázal na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a dále uvedl, že „je z celého spisu jasné, že se chce žalobce pouze obohatit (od r. 2003)“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.). Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§236 odst. 1 o.s.ř.), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.
Podle §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení), proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §238 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá o.s.ř.).
Ustanovení §237 o.s.ř. platní obdobně (§238 odst. 2 o.s.ř.).
Podle §238a odst. 1 je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních §336m odst.2 (§336n) a v §338za odst. 2 o.s.ř.
Podle §239 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží (§239 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst. 1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst. 2 o.s.ř. (§239 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.), jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. (§239 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst. 5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst. 1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst. 2 o.s.ř. (§239 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a a §75b o.s.ř.) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§239 odst. 3 o.s.ř.).
V posuzovaném případě žalovaný dovoláním napadá usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo odvolací řízení dle §104 odst. 1 o.s.ř. zastaveno a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána již proto, že usnesením Městského soudu v Praze nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením Městského soudu v Praze nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně ve věcech, které jsou vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a a §239 o.s.ř., přičemž v těchto ustanoveních není obsažena ani možnost podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. září 2007
JUDr. Ing. Jan H u š e k
předseda senátu