ECLI:CZ:NS:2007:32.CDO.705.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 705/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně V. p., a. s., zast. advokátem proti žalované “ A .“ společnost s ručením omezeným, zast. advokátem, o zaplacení částky 15.795,70 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení 534.420,- Kč, vedené u Krajského soudu v H. K. pod sp. zn. 34 Cm 119/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v P. ze dne 18. května 2006, č. j. 11 Cmo 412/2005 - 164, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v H. K. jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 23. srpna 2005, č. j. 34 Cm 119/2000 – 147, uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částku 15.795,70 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Ve výroku II. soud prvního stupně žalobu co do části příslušenství zamítl a ve výroku III. soud zamítl vzájemný návrh, kterým se žalovaná domáhala zaplacení částky 534.420,- Kč. Ve výroku IV. rozhodl soud prvního stupně o nákladech řízení.
Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva o dodávkách plynu (§409 zákona 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, /dále jen „ObchZ“/), ve které se žalovaná zavázala za odebraný plyn zaplatit kupní cenu, přičemž ve lhůtách splatnosti faktur kupní cenu nezaplatila, proto je povinna zaplatit cenu vyúčtovanou na základě této smlouvy (§447 ObchZ), a to i s úrokem z prodlení (§369 odst. 1, §502 ObchZ). Žalovaná se v průběhu řízení vzájemným návrhem domáhala zaplacení částky 534.420,- Kč, jako škody způsobené v důsledku odpojení plynu ze strany žalobkyně, když mělo dojít k poškození kancelářské techniky vodou, která se na ní vysrážela. Soud vycházel ze skutečnosti, že k odpojení plynu došlo mimo topnou sezónu a přihlédl dále k tomu, že předmětná kancelářská technika měla být uskladněna již od roku 1999 v nevytápěné stodole, přičemž dospěl k závěru, že poškození kancelářské techniky muselo být způsobeno jinými okolnostmi, než odpojením plynu. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že vzájemný návrh je zjevně nedůvodný a jako takový jej zamítl.
Vrchní soud v P. v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III. a IV. potvrdil. Ve výroku II. odvolací soud odmítl odvolání žalované proti výroku II. soudu prvního stupně, jelikož dospěl k závěru, že odvolání proti výroku, kterým byla žaloba částečně zamítnuta, není subjektivně přípustné. V ostatních výrocích napadeného rozsudku odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, protože se ztotožnil se skutkovými zjištěními i právním posouzením soudu prvního stupně. Odvolací soud přihlížel vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, opakoval důkaz znaleckým posudkem podaným v trestním řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Tvrzení žalované o škodě na výpočetní technice v důsledku ukončení dodávky plynu dne 6. 9. 1999 posoudil jako nevěrohodné, proto rozsudek soudu prvního stupně i v tomto výroku ve věci samé potvrdil.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, z jehož obsahu (§41 odst. 2 o. s. ř.) vyplývá, že je co do přípustnosti opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). V dovolání žalovaná dále namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (tedy, že je dán dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.).
Z obsahu dovolání dále vyplývá, že dovolatelka napadla jednak výrok odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 15.795,70 Kč s příslušenstvím, a jednak výrok odvolacího soudu, kterým byl zamítnut vzájemný návrh, kterým se žalovaná domáhala zaplacení částky 534.420,- Kč. Dovolatelka se zároveň domnívá, že byly dány všechny předpoklady pro přiznání částky uplatněné vzájemným návrhem žalované, přičemž uvádí, že nesprávným postupem soudů, kdy nebylo vyhověno návrhu žalobkyně na provedení důkazů za účelem zjištění výše škody na kancelářském zařízení, způsobené odpojením přívodu plynu ze strany žalobkyně, je řízení zatíženo vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Dovolatelka navrhuje zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Proti výroku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění v částce 15.795,70 Kč s příslušenstvím (výrok I.), není dovolání podle §237 odst. 2 písm. a) přípustné, jelikož se jedná o věc, v níž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč (v obchodních věcech) a dovolání je tak objektivně nepřípustné.
Při posouzení přípustnosti dovolání ohledně výroku, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí vzájemného návrhu, kterým se žalovaná domáhala zaplacení částky 534.420,- Kč, je třeba vycházet z ustanovení §236 a §237 o. s. ř. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku pak upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Jak vyplývá z obsahu výroku rozsudku soudu prvního stupně a výroku rozsudku soudu odvolacího, je rozsudek odvolacího soudu ve věci samé rozsudkem potvrzujícím; dovolání proti němu proto není z hlediska ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přípustné.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť potvrzený rozsudek soudu prvního stupně je prvním rozhodnutím, kterým tento soud rozhodl ve věci samé.
Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Podle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písm. b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu) nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem.
Výhradami, jimiž odvolacímu soudu (i soudu prvního stupně) vytýká neprovedení důkazů, dovolatelka tvrdí existenci vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., která je ovšem pro řešení otázky přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. bez právního významu.
Poněvadž Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolatelkou uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení zásadně právně významným neshledal (dovolatelka ostatně v dovolání ani žádnou právní otázku za zásadně významnou neoznačila a ani nenamítala, že by napadené rozhodnutí bylo v rozporu s hmotným právem), dovolání žalované, které není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 12. prosince 2007
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu