ECLI:CZ:NS:2007:32.ND.66.2007.1
sp. zn. 32 Nd 66/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce H. C., a. s. zastoupeného advokátem proti žalované R. N., o zaplacení 22.232,32 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 78/2006, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 78/2006 se k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kutné Hoře nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou, podanou u Městského soudu v Brně, zaplacení nesplacené části poskytnutého úvěru ve výši 22.232,32 Kč s příslušenstvím.
Žalovaná v podání ze dne 22. 12. 2006 požádala „o přeložení soudního jednání k Okresnímu soudu v Kutné Hoře“ z důvodu, že má tři malé děti, které nemá kdo hlídat a ani nemá vlastní automobil a musela by se dopravovat do B. obtížně, kdežto do K. H. se může na vzdálenost 20 km dopravit autobusem (č.l. 26).
Žalobce ve vyjádření k návrhu žalované (č.l. 31) uvádí, že důvod k delegaci z důvodu vhodnosti není v tomto případě dán. V úvěrové smlouvě se obě strany dohodly na místní příslušnosti Městského soudu v Brně a žalovaná si musela být této skutečnosti při podpisu smlouvy vědoma. Navrhovaná delegace nemůže přispět k větší efektivitě a hospodárnosti řízení a proto ze všech těchto důvodů žalobce s přikázáním věci Okresnímu soudu v Kutné Hoře nesouhlasí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu – Městskému soudu v Brně a Okresnímu soudu v Kutné Hoře, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 2 o. s. ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce cit. ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž leze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňována jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listin základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše cit. ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegaci i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navržen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě okolnosti, na které ve svém návrhu poukazuje žalovaná (rodinné a dopravní poměry), nejsou samy o sobě dostatečně závažnými důvody, pro které by bylo možno porušit shora uvedený ústavní princip. Nejvyšší soud musel též přihlédnout k negativnímu stanovisku žalobce, patřičně odůvodněnému.
Nejvyšší soud proto neshledal důvod pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Kutné Hoře a tomuto soudu tudíž věc nepřikázal.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2007
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu