ECLI:CZ:NS:2007:32.ODO.695.2006.1
sp. zn. 32 Odo 695/2006
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně F., spol. s r.o. , zastoupené advokátem, proti žalované C. a.s. , zastoupené advokátem, o vydání věci, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1053/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 2005, č. j. 1 Cmo 50/2005-86, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 2005, č. j. 1 Cmo 50/2005-86, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. listopadu 2004, č.j. 13 Cm 1053/2003-60, o zamítnutí žaloby, jíž se žalobkyně proti žalované domáhá vydání regálové sestavy firmy P., případně uhrazení částky 954 955 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř).
Dovolatelka především zpochybňuje právní závěr soudu, že předmětem narovnání je i investice žalobkyně spočívající v instalaci regálové sestavy firmy P. do výrobní haly žalované. Dovolatelka namítá, že tato skutečnost z provedených důkazů nevyšla najevo.
Podle §585 odst. 1 občanského zákoníku dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.
Dovolatelce nelze přisvědčit, že by právní závěr odvolacího soudu byl v rozporu s hmotným právem, jestliže se odvolací soud při právním posouzení uplatněného nároku na vydání regálové sestavy firmy P., případně uhrazení částky 954 955 Kč s příslušenstvím, přiklonil ke správnému závěru soudu prvního stupně, jenž vycházel z dopisu žalované ze dne 30. 1. 2003 (ve kterém je regálová sestava v seznamu investic do majetku žalované obsažena) a který se stal formou zápisu z jednání dne 13. 3. 2003 zároveň přílohou dohody o narovnání ze dne 13. 3. 2003. V této dohodě o narovnání totiž bylo v čl. III. uvedeno, že úhradou částky 3 500 000 Kč budou konečně a úplně narovnány veškeré pohledávky věřitele (žalobkyně) a dlužníka (žalované) vyplývající ze skutečnosti, že žalobkyně svým nákladem do stavebního objektu žalované provedla investice formou vestaveb, stavebních prací a zabudování některých zařízení.
Oba soudy z přílohy dohody o narovnání – zápisu z jednání ze dne 13. 3. 2003 správně dovodily, že předmět narovnání byl upřesněn přílohou tohoto zápisu – dopisem ze dne 30. 1. 2003, ve kterém je v seznamu investic v hale uvedena mimo jiné i dodávka a montáž regálového systému. Účastníci si navíc vzájemně dohodli (viz zápis z jednání ze dne 13. 3. 2003), že žalobkyně nebude po žalované uplatňovat jakoukoliv pohledávku vyplývající nebo založenou smlouvou o budoucí smlouvě o nájmu výrobní haly ze dne 21. 3. 2001, a že pohledávka ve výši 3 500 000 Kč, týkající se i nároku na úhradu bezdůvodného obohacení, které vzniklo zabudováním regálové sestavy žalobkyní do haly žalované, je konečná a neměnná.
Pokud tedy nelze zpochybnit právní závěr soudu, že nárok na peněžitou náhradu za bezdůvodné obohacení vzniklé instalací regálové sestavy do haly žalované je předmětem dohody o narovnání, je irelevantní námitka dovolatelky, že regálová sestava není součástí haly, neboť na tomto právním závěru rozhodnutí odvolacího soudu není založeno.
Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobkyni právo, nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2007
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu