ECLI:CZ:NS:2007:33.ND.96.2007.1
sp. zn. 33 Nd 96/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. P. Ch., proti žalovaným 1) České republice, zastoupené Ministerstvem vnitra ČR 2) Ing. H. P., 3) Ing. R. Č., 4) B. M., 5) M. P., 6) M. P., 7) L. J., 8) Ing. J. A., 9) L. H., 10) Ing. J. J., 11) J. O., 12) J. B., 13) M. R., 14) J. H. , 15) J. K., a 16) Ing. L. Š., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 36/2001, o námitce podjatosti, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., JUDr. N. Ž. a Mgr. D. J. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 267/2006.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 16. května 2006, č. j. 37 C 36/2001-191, Městský soud v Praze zastavil pro nezaplacení soudního poplatku řízení o ochranu osobnosti a rozhodl o nákladech řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, v němž mimo jiné požaduje, aby „Vrchní soud v Praze byl vyloučen z projednávání věci“. K výzvě soudu obsažené v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. února 2007, č.j. 1 Co 267/2006-196, doplnil žalobce své podání tak, že jeho námitka podjatosti se vztahuje k soudkyním Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., JUDr. N. Ž. a Mgr. D. J., u nichž jsou podle jeho názoru dány „objektivní důvody vyloučení plynoucí z jejich poměru k předmětnému soudu (tj. VS v Praze), jeho soudcům – tedy ke svým kolegům (včetně poměrů k soudci JUDr. M. v řízení č.j. 1T 7/02 vystupujícím a provinivším se a kolegovi dotyčných), s nímž se prakticky každodenně stýkají, udržují pracovní, kolegiální či přátelský styk, jakož i ke svým nadřízeným představitelům téhož soudu ve vztahu podřízenosti atd., ve vztahu k osobě žalobce a s ohledem již obecně a objektivně na samu podstatu této konkrétní žaloby, samu podstatu předmětného konkrétního žalovaného zásahu do osobnostních práv…“.
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., JUDr. N. Ž. a Mgr. D. J., jako členky senátu, který je podle rozvrhu práce tohoto soudu příslušný věc projednat a rozhodnout, ve svých vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedly, že k věci, ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. JUDr. M., kterého žalobce výslovně zmiňuje v podání z 8. 3. 2007 v souvislosti s věcí vedenou pod sp. zn. 1 T 7/2002 osobně neznají, resp. JUDr. Ř. jej zná jako člena kárného senátu, jehož je rovněž členkou.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že námitka podjatosti není opodstatněná.
V projednávané věci se o případ vyloučení soudců podle §14 odst. 1 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu ani z vyjádření soudkyň nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvody uváděné žalobcem jsou značně zmatečné a neurčité a nelze je označit jinak než jako vyjádření subjektivních pocitů či úvah, které nejsou objektivně podloženy. K otázce podjatosti soudců se obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž je dovozeno, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že jmenované soudkyně Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.
V Brně dne 18. dubna 2007
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu