Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.04.2007, sp. zn. 6 Tdo 139/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.139.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.139.2007.1
sp. zn. 6 Tdo 139/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. dubna 2007 dovolání, které podal obviněný T. M., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2006, sp. zn. 7 To 117/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 259/2005, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. M. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 1 T 259/2005, byl obviněný T. M. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., a to na podkladě skutkového zjištění, jak je v rozhodnutí uvedeno. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §202 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Proti konstatovanému rozsudku podal obviněný T. M. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2006, sp. zn. 7 To 117/2006, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto. Vůči usnesení odvolacího soudu podal obviněný T. M. prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť podle jeho názoru bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V odůvodnění svého podání obviněný připomněl, jak ve věci rozhodly soudy obou stupňů. Krajský soud v usnesení konstatoval, že podle soudní doručenky napadený rozsudek T. M. obdržel dne 8. 3. 2006, přičemž prostřednictvím obhájce odvolání podal k soudu v Prostějově dne 17. 3. 2006, jak vyplývá z podacího razítka, tedy po lhůtě, neboť osmý den od doručení opisu předmětného rozsudku byl den 16. 3. 2006. Obviněný namítl, že rozsudek mu nebyl řádně doručen do vlastních rukou, jeho jménem doručenku podepsala sama poštovní doručovatelka G. F. z pošty v M., a zásilku mu předala až dne 10. 3. 2006. Zdůraznil, že pro počátek lhůty k odvolání, se řídil tímto dnem a tudíž odvolání podal v dobré víře ve lhůtě, tj. dne 17. 3. 2006. Podtrhl, že orgány činné v trestním řízení byly uvedeny v omyl ve skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty k podání řádného opravného prostředku, neboť poštovní doručovatelka nejen fingovala jeho podpis, ale na doručence jako datum předání uvedla jiný den, a to 8. 3. 2006. V této spojitosti konstatoval, že je zaměstnán u firmy K. jako pomocný dělník, přičemž ve dnech 8. 3. až 10. 3. 2006 (středa až pátek) pracoval od 7.00 hod. asi do 17.00 hod., takže poštovní doručovatelka jej nemohla zastihnout a zásilku musela uložit na poště. Udělala to však tak, že doručenku sama dne 8. 3. 2006 podepsala jako převzatou adresátem a zásilku mu předala při náhodném setkání v pátek večer v místním pohostinství. Podle názoru obviněného mělo by být k jeho tvrzení opatřeno stanovisko pošty M., zejména doručovatelky G. F. Pro porovnání podpisů lze užít jeho skutečné podpisy v trestním spise, které jsou na plné moci udělené advokátovi, na protokolech o výslechu a písemnostech, kdy podepisoval převzetí listin od policejního komisaře. V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2006, sp. zn. 7 To 117/2006, a odvolacímu soudu přikázal odvolání znovu projednat a věcně rozhodnout, případně věc vrátil soudu prvního stupně s tím, že rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 1 T 259/2005, má být jeho osobě řádně doručen do vlastních rukou. K podanému dovolání se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatoval, že uplatněné dovolací námitky odpovídají deklarovanému dovolacímu důvodu. Při stanovení data doručení soudního rozhodnutí je nutno především vycházet z údajů na tzv. doručence a nebylo by možno připustit, aby toto datum bylo zpochybňováno pouze nějakými nekonkrétními tvrzeními. V této trestní věci však nejenom na podkladě tvrzení obviněného (přítomnost na pracovišti, nikoli v místě bydliště v době obvyklé poštovní roznášky), ale i na podkladě vyjádření poštovní doručovatelky (zásilku si vyzvedl poté, co přišel večer z práce) vznikají pochybnosti o tom, kdy a za jakých okolností byla písemnost obviněnému doručena. Za platné nelze považovat doručení, při kterém se písemnost dostala do rukou adresáta jiným, než v zákoně předepsaným způsobem. Podle názoru státního zástupce bude nutno provést šetření podle §265o odst. 2 tr. ř., přičemž (za situace, kdy doručovatelka G. F. již zřejmě k věci vyslýchána byla) přichází v úvahu provedení zejména šetření u příslušného poštovního úřadu a též porovnání podpisu na doručence s pravými podpisy obviněného (z hlediska, zda nejde o podpisy evidentně odlišné). Pokud bude šetřením, jehož výsledky nelze předvídat, zjištěno, že rozsudek byl obviněnému řádně doručen již dne 8. 3. 2006, bude namístě, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl. Pro případ zjištění, že předmětný rozsudek byl obviněnému doručen později, nebo že mu nebyl doručen způsobem trestním řádem předepsaným, státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2006, sp. zn. 7 To 117/2006, a podle §265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně navrhl, aby rozhodnutí o dovolání bylo učiněno podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného T. M. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1 tr. ř.). Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který lze aplikovat, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V dovolání obviněný v podrobnostech tvrdí, že rozsudek soudu prvního stupně nebyl jeho osobě řádně doručen do vlastních rukou, poštovní doručovatelka na poštovní doručence fingovala jeho podpis i datum převzetí zásilky jeho osobou, kterou mu předala až o dva dny později, přičemž z tohoto data převzetí vycházel v dobré víře, že odvolání podává ve lhůtě. Těmito výhradami je dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. naplněn, neboť je věcně namítáno, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest [§265a odst. 2 písm. a) tr. ř.], aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Nejvyšší soud proto posuzoval opodstatněnost podaného dovolání. Podle ustanovení §64 odst. 1 písm. b) tr. ř. se do vlastních rukou doručuje osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek opis tohoto rozhodnutí. Podle §64 odst. 2 tr. ř. platí, že nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Podle §64 odst. 4 písm. a) tr. ř. uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání. Podle §248 odst. 1 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Podle §60 odst. 1, 3 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší pracovní den. Podle §60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Před rozhodnutím ve věci Nejvyšší soud vyžádal písemné vyjádření příslušného orgánu České pošty, s. p., ohledně doručování předmětné zásilky obviněnému T. M. Ze sdělení České pošty, s. p., ze dne 6. 4. 2007, SM–23759/07–P/1, vyplývá, že doporučená poštovní zásilka, podací pošta P., adresát T. M., se službou dodejka a do vlastních rukou výhradně jen adresáta, byla převzata k doručení dne 8. 3. 2006. Téhož dne byla poštovní zásilka doručena v místě uvedeném v adrese fyzické osobě, která se prokázala, že se jedná o adresáta T. M. osobním dokladem – občanským průkazem. Poštovní zásilka byla adresátovi předána po potvrzení jejího převzetí podpisem v dodávacím dokladu pošty a na dodejce. Předpis jména v dodávacím dokladu a číslo osobního dokladu doplnila doručující pracovnice. Předání poštovní zásilky adresátovi zajistila doručující pracovnice pošty G. F., v souladu s technologickými postupy a poštovními podmínkami stanovenými pro dodávání poštovních zásilek určených výhradně do vlastních rukou adresáta. Dodejka s podpisem adresáta byla v den předání zásilky příjemci vrácena zpět na adresu odesílatele a dodávací doklad, ve kterém stvrdil dne 8. 3. 2006 T. M. převzetí poštovní zásilky, byl téhož dne po vyúčtování doručovací pochůzky předán ke kontrole a archivaci. Přílohou sdělení je i kopie zmíněného dodávacího dokladu pošty. Podle názoru Nejvyššího soudu je z konstatovaného sdělení České pošty, s. p., zřejmé, že rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 1 T 259/2005, který byl obsahem doručované poštovní zásilky, obviněný osobně převzal dne 8. 3. 2006, což mimo jiné stvrdil svým podpisem na příslušné tzv. dodejce. Pokud z toho data doručení vycházel při posuzování dodržení osmi denní lhůty k podání odvolání Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 6. 4. 2006, sp. zn. 7 To 117/2006, kterým podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolání zamítl, tak nepochybil, když dospěl k závěru, že obviněný tento opravný prostředek podal po zmíněné lhůtě (dne 17. 3. 2006), tj. opožděně. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného T. M. jako zjevně neopodstatněné odmítl. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř., přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 25. dubna 2007 Předseda senátu: JUDr. Jiří H o r á k

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/25/2007
Spisová značka:6 Tdo 139/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:6.TDO.139.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28