ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1182.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 1182/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. 10. 2007 o dovolání obviněného Š. H. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2007, sp. zn. 8 To 547/2006, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 16 T 103/2005 takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Š. H. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný Š. H. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2007, sp. zn. 8 To 547/2006, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 11. 2005, sp. zn. 16 T 103/2005. Obviněný napadl rozsudek Městského soudu v Praze v rozsahu zahrnujícím to, že v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 byl ponechán beze změny výrok o vině. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily důkazy týkající se otázky jeho totožnosti s pachatelem trestného činu, a vyjádřil názor, že závěry soudů v tomto směru odporují zásadě „v pochybnostech ve prospěch obviněného”. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, pokud jím byl výrok o vině v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ponechán nedotčen.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci ,,nebo jiném nesprávném hmotně právním“). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny skutkových zjištění soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat jen z důvodů výslovně stanovených v zákoně a který je z tohoto hlediska koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Projevuje se to tím, že mezi dovolacími důvody není stanoven žádný skutkový důvod. V dovolání tudíž nelze uplatňovat námitky proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká skutková ujištění z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování, v jakém rozsahu provedl důkazy apod.
V posuzované věci byl obviněný uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. l písm. a), b), e) tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění soudů spočíval v podstatě v tom, že obviněný Š. H. dne 22. 1. 2005 kolem 18,15 hodin v P. , S. , po překonání pozemku ve spodní části zahrady vnikl vytržením dvoukřídlých vstupních dveří do přístavby domu využívané jako dílna, odkud odcizil různé věci (specifikované ve výroku o vině), čímž způsobil Ing. P. T. škodu ve výši nejméně 6 200 Kč, a činu se dopustil přesto, že byl ve věci Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 1 T 150/2000 odsouzen pro trestný čin krádeže k trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců, který vykonal dne 8. 2. 2003.
Obviněný neuplatnil žádné námitky v tom směru, že by uvedený skutkový stav neodpovídal zákonným znakům trestných činů, kterými byl uznán vinným. Pouze takto koncipované námitky by korespondovaly s dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na polemice s tím, jak soudy hodnotily důkazy vztahující se k otázce jeho totožnosti s pachatelem vloupání. Takto pojatými námitkami se obviněný ocitl mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídaly, nenaplňovaly ho a nebyly pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. l písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. října 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec