Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2007, sp. zn. 7 Tdo 1424/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1424.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1424.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 1424/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. 12. 2007 o dovolání, které podal obviněný Š. Č., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 61 To 289/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 2 T 33/2007, takto: Podle §265i odst. 1písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: Obviněný Š. Č. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2007, sp. zn. 61 To 289/2007, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 2 T 33/2007. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vytkl porušení ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. a namítl, že soudy nevyhověly jeho návrhům na doplnění důkazů. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, jimiž dovolatel zpochybňuje to, jak soud hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, v jakém rozsahu provedl dokazování, resp. že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů, jak postupoval při provádění důkazů apod. Dovolacímu důvodu neodpovídají námitky, které směřují k tomu, aby dovolatel dosáhl jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je vázán na taxativně stanovené důvody, mezi nimiž nefiguruje žádný skutkový důvod, a který je z tohoto hlediska koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Nejvyšší soud se z podnětu dovolání podaného z důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Obviněný nenamítal nic v tom směru, že by skutkový stav zjištěný Obvodním soudem pro Prahu 10 a akceptovaný v napadeném usnesení i Městským soudem v Praze nenaplňoval znaky trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a podle §188 odst. l tr. zák. a nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., jimiž byl obviněný uznán vinným. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na polemice s tím, jak soudy hodnotily důkazy, dále s tím, že provedený rozsah dokazování považovaly za dostatečný pro zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a konečně s tím, že neprovedly podle jeho návrhů další důkazy směřujících zejména k podpoře jeho tvrzení, že se v době spáchání trestných činů nenacházel na území České republiky. O tom, že námitky obviněného směřovaly jen proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, které podle jejich hodnocení vyzněly v závěr, že obviněný je osobou totožnou s pachatelem trestných činů a že tedy byl přítomen na území České republiky, ostatně svědčí i to, že v dovolání vytýkal porušení ustanovení §2 odst. 6 tr. ř., tj. porušení p r o c e s í h o ustanovení upravujícího postup orgánů činných v trestním řízení při hodnocení důkazů, ačkoli dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. spočívá v porušení h m o t n é h o práva. Obviněný v dovolání neuvedl žádné hmotně právní ustanovení, které by mělo být napadeným usnesením, resp. předcházejícím rozsudkem, porušeno. Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňovaly, neodpovídaly mu a nebyly pod něj podřaditelné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. l písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. prosince 2007 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/12/2007
Spisová značka:7 Tdo 1424/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1424.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28