ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.12.2008.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. dubna 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky A. K., rozsudkem Městského soudu Szeged, Maďarská republika, ze dne 24. 1. 2007, sp. zn 16.B.1999/2006/18, a to pro spáchání trestného činu nedovoleného překročení státních hranic, poskytnutím pomoci více osobám spáchaném ve spolupachatelství podle §20 odst. 2, za účelem získání majetkového prospěchu, při týrání pašovaných osob, podle §218 odst. 1 písm. b), klasifikovaného podle odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku Maďarské republiky, za což byl obviněný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a k trestu vyhoštění z území Maďarské republiky na dobu pěti let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Městského soudu Szeged, Maďarská republika, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dnem 11. 9. 2007, byl A. K. uznán vinným ze spáchání trestného činu nedovoleného překročení státních hranic, poskytnutím pomoci více osobám spáchaném ve spolupachatelství podle §20 odst. 2, za účelem získání majetkového prospěchu, při týrání pašovaných osob, podle §218 odst. 1 písm. b), klasifikovaného podle odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku Maďarské republiky, za což byl odsouzen Městským soudem Szeged k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a k trestu vyhoštění z území Maďarské republiky na dobu pěti let.
Podle zjištění soudu se odsouzený uvedené trestné činnosti dopustil tím, že
zhruba tři týdny před 17. květnem 2006 (termínem dohodnutého transportu běženců) byl A. K. kontaktován M. B. za účelem nabídky řidičské práce při přepravě blíže neurčených osob z území Maďarska, s možností výdělku 20.000,- Kč. Poté, co odsouzený s touto nabídkou vyslovil souhlas, dne 17. 5. 2006 M. B. a S. F. pronajali motorové vozidlo Fiat Ducato, barvy bordó a tohoto dne se A. K. vydal tímto vozidlem směrem k S., přičemž před ním jel M. B. se svým vlastním motorovým vozidlem typu Suzuki, barvy šedé, registrovaném ve Slovenské republice. Ještě na území Slovenska k M. B. přisedl Á. V., který je známý a občasný zaměstnavatel A. K. Přesný cíl cesty pro dodávku, řízenou A. K., která jela za vozidlem Suzuki, sdělil Á. V. prostřednictvím mobilního telefonu M. B. s maďarskou SIM kartou, který obdržel A. K. před odjezdem.
Po příjezdu do S. v noci ze 17. na 18. 5. 2007 A. K. zastavil na místě určeném M. B., a to v katastru obce K., mezi městy S. a M., (několik set metrů od zelené hranice), kde do dodávky nastoupilo celkem 24 dospělých a 2 nezletilí srbští a albánští občané s cílem nelegálního transportu přes území Maďarska do Rakouska, a to za částku 1.000 – 2.500 eur, které zaplatili neznámým osobám. Jelikož se celá skupina do dodávky řízené A. K. nevešla, nastoupilo několik cizinců do vozidla Fiat Ducato, řízeného M. B.
A. K. tak jednal s cílem získání výše uvedeného majetkového prospěchu, a to tak, že poskytl pomoc k tomu, aby uvedení zahraniční státní příslušníci překročili státní hranici Maďarské republiky přes zelenou hranici, bez platných cestovních dokladů.
Po nástupu transportovaných osob do dodávky A. K., na základě pokynů M. B. a Á. V., následoval motorové vozidlo Suzuki. Následně byl Fiat Ducato dne 18. 5. 2006 ve 4 hod. 25 minut zastaven za účelem policejní kontroly - kola vozidla v důsledku přetížení kouřily, byl cítit zápach spálené gumy. Toto vozidlo bylo ve vztahu k užitkové ploše 4,9 čtverečných metrů a objemu 7,84 kubických metrů dvojnásobně přetížené a co se týče přepravy celkem 26 osob, znamenalo toto číslo trojnásobně překročení povoleného počtu přepravovaných osob, v důsledku čehož cestující byli nuceni cestovat v nelidských podmínkách, namačkáni těsně na sebe. Aby při jízdě nevypadl nikdo z transportovaných z bočních dveří dodávky, byly tyto zajištěny přivázáním k sedadlu řidiče. Po zjištění zákroku policie M. B. a Á. V. ve vozidle S. z místa kontroly ujížděli dál, proto jejich kontrola nebyla provedena.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 14. 3. 2008, pod sp. zn. 545/2008-MOT-T/1, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení maďarským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 19. 3. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený A. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, které vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171 odst. 2 písm. b) a c) tr. zák./.
V posuzované věci jsou rovněž dány i podmínky povahy materiální, neboť odsouzený A. K. se svým jednáním dopustil závažné trestné činnosti zaměřené proti pořádku ve věcech veřejných. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona.
Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2008
Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman