ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.17.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 17/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu odsouzeného F. Š., státního občana Slovenské republiky, a rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. dubna 2008 podle §423 odst. 1 trestního řádu a čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (publikovaná pod č. 553/1992 Sb.) takto:
I. Povoluje se průvoz odsouzeného F. Š, státního občana Slovenské republiky, územím České republiky ze Španělského království do Slovenské republiky pro účely předání jmenovaného k výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu rozsudkem Trestního soudu v Mataró, Španělské království, ze dne 3. 11. 2004, sp. zn. 362/2003–1, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Barceloně, Španělské království, ze dne 16. 5. 2005, sp. zn. 120/05, přeměněného rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě, Slovenská republika, ze dne 23. 7. 2007, sp. zn. 1 Ntc 3/2007.
II. Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo dopisem ze dne 15. 2. 2008, č. j. 13862/2006–8305–RD, na základě čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob ze dne 21. 3. 1983, publikované pod č. 553/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“) o povolení průvozu státního občana Slovenské republiky F. Š. územím České republiky.
Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenovaného ze Španělského království do Slovenské republiky k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let, který mu byl uložen rozsudkem Trestního soudu v Mataró, Španělské království, ze dne 3. 11. 2004, sp. zn. 362/2003–1, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Barceloně, Španělské království, ze dne 16. 5. 2005, sp. zn. 120/05, za trestný čin ublížení na zdraví podle §617 odst. 1 trestního zákoníku Španělského království, trestný čin týraní osoby blízké podle §153 trestního zákoníku Španělského království, pokračování v trestném činu pohrůžky podle §169 odst. 2 ve spojení s §71 odst. 1 trestního zákoníku Španělského království, trestný čin maření výkonu zajišťovacího opatření podle §468 trestního zákoníku Španělského království a trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §566 trestního zákoníku Španělského království. Za tyto trestné činy byl shora jmenovanému uložen trest odnětí svobody v délce trvání šesti let, peněžitý trest a náhrada škody v rozsahu 4 524,98 EUR. Proti tomuto rozsudku podal F. Š. odvolání, na jehož podkladě rozhodl Krajský soud v Barceloně, Španělské království, rozsudkem ze dne 16. 5. 2005, sp. zn. 120/05, tak, že toto odvolání zamítl. Trest uložený španělskými soudy byl rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě, Slovenská republika, ze dne 23. 7. 2007, sp. zn. 1 Ntc 3/2007, přeměněn na trest odnětí svobody v délce trvání šesti měsíců, při současném rozhodnutí o způsobu výkonu tohoto trestu.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění španělských soudů tím, že:
1. po vydání rozsudku o rozvodu ze dne 18. 4. 2001, s úmyslem snížit důstojnost své manželky J. Š., při jedné hádce, po které se paní Š. rozhodla opustit společnou domácnost, ji prudce nakopl do křížové oblasti zad právě v okamžiku, kdy si balila zavazadla, a zlomil jeden kostrční obratel, což si vyžádalo odborné lékařské ošetření a léčení po dobu 60 dní, kdy nebyla poškozená schopna výkonu obvyklé činnosti,
2. dne 30. 5. 2001 na parkovišti v B. udeřil svoji bývalou manželku J. Š. hřbetem otevřené ruky a požadoval, aby mu odevzdala klíče od jednoho vozidla nabytého v manželství, a způsobil jí tak zranění s diagnózou tendinitis styloidea radiale na levé ruce a zápěstí, přičemž léčení trvalo po dobu 15 dní, kdy nebyla schopna výkonu obvyklé činnosti,
3. dne 14. 9. 2001 udeřil svoji bývalou manželku na několika různých částech těla, čímž jí způsobil mnohačetná zranění s následkem pohmožděnin a oděrků, což si vyžádalo ambulantní léčbu bez nutnosti hospitalizace či chirurgického zákroku po dobu 10 dní, kdy nebyla schopna výkonu obvyklé činnosti,
4. dne 12. 5. 2002 v automobilu, který řídil odsouzený, dal v hádce své bývalé manželce pěstí do oka, a způsobil jí tak mnohačetná zranění s následkem pohmožděnin a trauma facialis, což si vyžádalo léčení po dobu 10 dní, kdy nebyla schopna výkonu obvyklé činnosti, avšak bez nutnosti hospitalizace či chirurgického zákroku,
5. dne 20. 9. 2002 v hádce bývalou manželku uchopil za krk a škrtil, dokud neztratila vědomí, a způsobil jí tak mnohačetná zranění s následkem pohmožděnin a krvácení v přední části ústní dutiny, což si vyžádalo nemocniční ošetření po dobu 7 dní, kdy nebyla schopna výkonu obvyklé činnosti,
6. v průběhu let 2001 a 2002 opakovaně hrozil J. Š., že ji zabije a za tímto účelem dokonce přiložil pistoli k jejímu spánku nebo ukazoval prostřílený kmen stromu se slovy, že takto rozstřílí i její hlavu,
7. dne 20. 9. 2002, přestože si byl vědom zákazu přiblížit se ke své bývalé manželce a nesměl ji doma navštěvovat, přišel do místa jejího trvalého bydliště s jasným úmyslem snížit autoritu soudního rozhodnutí a neuposlechnout ho, čehož se dopustil opakovaně dne 6. 10. 2002, přičemž v obou případech neváhal vstoupit do jejího bytu a choval se k ní násilnicky,
8. přechovával několik zbraní, pro které neměl příslušné oprávnění. Konrétně šlo o perkusní revolver PIETTA ráže 44 mm, plně funkční a v perfektním stavu, dále pak perkusní pistoli DAKAR ráže 45 mm, plně střelbyschopnou a v perfektním stavu, perkusní pistoli NORICA ráže 9,7 mm, plně střelbyschopnou a v perfektním stavu, perkusní revolver ASM ráže 36 mm, plně střelbyschopný a v perfektním stavu a konečně perkusní revolver PIETTA ráže 31 mm, plně střelbyschopný a v perfektním stavu.
Nejvyšší soud České republiky projednal shora uvedenou žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek vyžadovaných jak vnitrostátní právní úpravou (§423 tr. ř.), tak i mezinárodní právní úpravou (čl. 16 Úmluvy). Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání k výkonu trestu odnětí svobody, který byl odsouzenému uložen za činy, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin ublížení na zdraví podle §221 tr. zák., popř. též §222 tr. zák., trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §196 tr. zák., trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák. a trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 tr. zák.), přičemž předávaná osoba není státním občanem České republiky (čl. 16 Úmluvy).
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzeného F. Š. územím České republiky pro účely předání k výkonu výše uvedeného nepodmíněného trestu odnětí svobody ve Slovenské republice, vyhověl Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky.
Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu předávané osoby v době průvozu územím České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch