ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.3.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 3/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. února 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky A. A. , roz. H., rozsudkem Krajského soudu v Koperu, Slovinská republika, ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. K 253/2005, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Koperu, Slovinská republika, ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. Kp 368/2006, a to pro trestný čin neoprávněné přepravy drog podle čl. 196 odst. 1 a čl. 25 trestního zákoníku Slovinské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a čtyř měsíců a k trestu vyhoštění z území Slovinské republiky na dobu deseti let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Koperu, Slovinská republika, byla A. A., roz. H., uznána vinnou trestným činem neoprávněné přepravy drog podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Slovinské republiky a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a čtyř měsíců a k trestu vyhoštění z území Slovinské republiky na dobu deseti let.
Proti citovanému rozsudku podala A. A., roz. H., odvolání, na jehož podkladě rozhodl Vrchní soud v Koperu, Slovinská republika, jako soud odvolací, shora citovaným rozsudkem tak, že odvolání jmenované odmítl a potvrdil citovaný rozsudek Krajského soudu v Koperu.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzená dopustila podle zjištění Krajského soudu v Koperu tím, že dne 9. 9. 2005 v L., S. r., po předchozí domluvě se spoluobviněnými osobami jménem N. I. a N. I., převzala od N. I. osobní automobil tov. zn. BMW 318, aby jej převezla ze S. r. přes I. r. do Š. k. a s ním i 2 884,09 g heroinu. Byla však zadržena při prohlídce vozu na území obce L.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 28. 1. 2008, pod sp. zn. 660/2007–MO–T/9, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovinským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 30. 1. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená A. A., roz. H., je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená se dopustila úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na ochraně společnosti a jednotlivců před riziky vyplývajícími z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Jednala přitom v takovém rozsahu (pro jiného přechovávala celkem 2 884,09 g heroinu s cílem jej vyvézt do zahraničí), že již lze tuto její trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody spojený navíc s trestem vyhoštění. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2008
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch