Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2008, sp. zn. 11 Tcu 62/2008 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.62.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.62.2008.1
USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. prosince 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. H., rozsudkem Zemského soudu ve Feldkirchu, Rakouská republika, ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 24 Hv 146/07, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 6 Bs 176/08w, pro trestný čin krádeže dílem dokonané, dílem ve stádiu pokusu podle §15 odst. 1, §127, §128 odst. 1 č. 2 a 4, §130 druhá věta první případ, trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu ve Feldkirchu, Rakouská republika, jenž nabyl ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, právní moci dne 7. května 2008, byl R. H. uznán vinným trestným činem krádeže dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že v blíže nezjištěném období mezi roky 2001 a 2003, v přibližně dvouměsíčních odstupech, na různých místech ve V., T. a S., Rakouská republika, v několika desítkách případů za pomoci pinzety a drátku odcizil (nebo se o to pokusil) z kostelních schránek na milodary menší finanční částky, celkem přibližně 18 000,- EUR. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouských soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokus trestného činu krádeže podle §247 tr. zák. a §8 odst. 1 tr. zák. a trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. H. se opakovaně dopouštěl majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Nelze přehlédnout ani délku doby páchání trestné činnosti a způsob jejího provádění. Odsouzený navíc již byl pro obdobnou majetkovou trestnou činnost potrestán (českými, ale také německými a švýcarskými soudy). Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. prosince 2008 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/18/2008
Spisová značka:11 Tcu 62/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.62.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-03