ECLI:CZ:NS:2008:11.TDO.556.2008.1
sp. zn. 11 Tdo 556/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 11. 12. 2008 dovolání J. N. , proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 23 To 901/2007 ze dne 11. 12. 2007, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 4 T 96/2006 ze dne 6. 2. 2007 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. N. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 2007, sp. zn. 4 T 96/2006, byl obviněný J. N. uznán vinným pokračujícími trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., dílem dokonaný, dílem ukončený ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a pokračujícími trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), c), e), odst. 2 tr. zák., dílem dokonaný, dílem ukončený, ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šest měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále k trestu propadnutí věcí, konkretizovaných ve výrokové části rozsudku, kterých užil ke spáchání trestné činnosti nebo je nelegálními činy získal. Současně okresní soud rozhodl o vině a trestu spoluobviněných T. B. a N. J.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Kladně se výše uvedené majetkové trestné činnosti obviněný J. N. dopustil sám nebo společně s T. B. , a to v období mezi zářím 2005 a únorem 2006, když po překonání vstupních dveří obytných (většinou panelových) domů vstupovali do sklepních prostor, kde za pomocí s sebou přinesených nástrojů překonávali zabezpečovací zařízení (zámky, petlice) a odcizovali odsud zde umístěné předměty (nejčastěji jízdní kola, lyže, lyžařské boty, snowbordy, ve třech případech malý motocykl, v jednom případě alkohol), a to za účelem neoprávněného finančního zisku.
Proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích podal obviněný J. N. v zákonné lhůtě odvolání, o němž rozhodl usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích dne 11. 12. 2007, sp. zn. 23 To 901/2007, tak, že dle §256 tr. ř. předmětné odvolání zamítá.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný J. N. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. J. F. v zákonné lhůtě dovolání, které bylo osobně doručeno Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 29. 1. 2008. Obviněný svým dovoláním napadl výrokovou část citovaného rozsudku odvolacího soudu a v dovolání odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť je přesvědčen, že pro rozhodnutí krajského soudu nebyly splněny procesní podmínky garantované trestním řádem.
Své dovolání obviněný prostřednictvím svého obhájce odůvodňuje tak, že již v řízení před soudem I. stupně a nadále i před soudem II. stupně namítal, že nebyly splněny zákonné procesní podmínky, protože při obou hlavních líčeních navrhoval provedení některých důkazů (zejména vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomika za účelem ocenění odcizených a poškozených movitých věcí, a dále provedení výslechu svědků H. , P. a majitelky bazaru s nářadím v N. u Č. B. ), neboť má za to, že provedení těchto důkazů bude mít přímý vliv na rozhodnutí soudu o jeho vině, trestu i náhradě škody.
Dále obviněný uvádí, že byl soudem I. stupně shledán vinným ze spáchání skutků uvedenými pod body 9, 19 a 20, a to přesto, že mu spáchání těchto skutků nebylo jednoznačně prokázáno. Rovněž má za to, že u skutků, popsaných pod body 53 a 56 vycházel okresní soud dle jeho názoru pouze z výpovědi spolupachatele T. B. , za situace, kdy jiné důkazy pro uznání viny odsouzeného nebyly k dispozici. Také uvádí, že odvolací soud předmětné rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil zamítnutím jeho odvolání, v čemž rovněž spatřuje nedostatek zákonných procesních podmínek.
Z výše uvedených důvodů tedy navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil dle ust. §265k tr. ř. rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 T 96/2006 ze dne 6. 12. 2007 v bodech I. – III., ve výrocích o vině, o trestu i o náhradě škody i usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 23 To 901/2007 ze dne 11. 12. 2007 a celou věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného se za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ve svém vyjádření uvádí, že z obsahu písemného podání je zřejmé, že obviněný uplatnil dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho prvé alternativě. Ta dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku odvolacím soudem nebo nadřízeným orgánem bez věcného přezkoumání věci a procesní strana byla tímto zbavena práva přístupu ke II. instanci. V posuzovaném případě však o takovou skutečnost nejde, neboť soud II. stupně odvolací řízení konal a o zamítnutí odvolání obviněného rozhodl ve veřejném zasedání, dle hledisek stanovených zákonem.
Dále státní zástupce pokračuje, že pokud odvolací soud napadené rozhodnutí přezkoumal věcně a neshledal řádný opravný prostředek důvodným, v důsledku čehož odvolání zamítl dle §256 tr. ř., je možné tento dovolací důvod uplatnit pouze tehdy, pokud byl v předcházejícím řízení dán důvod dovolání, uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Nicméně v tomto směru obviněný své dovolání nijak nevymezil. V důsledku toho žádný z dovolacích důvodů dle §265 odst. 1 tr. ř. naplněn není, a proto státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky o dovolání obviněného J. N. rozhodl tak, že se dle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítá. Současně navrhuje, aby bylo takto rozhodnuto dle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání obviněného J. N. je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Obviněný ve svém dovolání označuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. K tomu je třeba nejprve v obecné rovině uvést, že tento dovolací důvod v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je dovolací důvod dán, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., bez toho aby byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v §253 tr. ř., bez věcného přezkoumání podle §254 tr. ř. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle §256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle §254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným.
Podstatou tohoto dovolacího důvodu je tedy umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které provedeno nebylo, ačkoliv dle ustanovení trestního řádu provedeno být mělo. Neboť v důsledku faktického nepřezkoumání jeho odvolání toho byl obviněný zkrácen ve svém právu na přístup k soudu II. stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2002, sp. zn. 7 Tdo 916/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, ročník 2003, svazek 20, pod č. 491).
Pokud soud II. stupně napadené rozhodnutí na podkladě řádného opravného prostředku věcně přezkoumal a takový řádný opravný prostředek neshledal důvodným a zamítl jej dle §256 tr. ř., je možné dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uplatnit jen v jeho druhé alternativě, tj. pokud bylo v řízení, které předcházelo uvedenému zamítavému rozhodnutí, dán důvod dovolání uvedený pod §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 6. 2002, sp. zn. 6 Tdo 115/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ročník 2002, svazek 18, pod č. T 423). Podstatou této alternativy je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu II. stupně, ale tento soud, přestože v řádném opravném řízení napadené rozhodnutí soudu I. stupně věcně přezkoumával, vytýkanou vadu v řádném opravném prostředku neodstranil.
Z výše uvedeného vyplývá, že Nejvyšší soud v rámci daného dovolacího důvodu se zaměřil na přezkum rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, a to zejména z hlediska posouzení faktu, zda pro zamítnutí podaného odvolání byly splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem (dle §253 tr. ř. – podle první alternativy), nebo zda v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání (dle §265b odst. 1 pod písm. a) až k) tr. ř. – podle druhé alternativy).
Z dovolání obv. J. N. vyplývá, že dovolatel ve svém podání odkazuje na výše uvedený dovolací důvod v jeho prvé alternativě, neboť ve svém písemném podání uvedl, že dle jeho názoru „nebyly splněny zákonné procesní podmínky“ s tím, že v dalším konkretizuje v čem tyto nedostatky spatřuje – nebyl vypracován znalecký posudek z oboru ekonomika k ověření ceny odcizených či poškozených věcí a nebyly provedeny výslechy svědků H. , P. a dalších. Nicméně trestní řád v ust. §253 vymezuje formální vady odvolání, pro jaké je odvolací soud podle zákona povinen řádný opravný prostředek zamítnout – jedná se např. o prověření toho, zda odvolání obsahuje všechny své obsahové náležitosti, zda nebylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou, nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala či osobou, která znovu podala odvolání poté, co ho v téže věci výslovně vzala zpět, apod. V posuzovaném případě však evidentně všechny procesní podmínky vymezené trestním řádem splněny byly, neboť Krajský soud v Českých Budějovicích po podání odvolání nařídil dne 11. 12. 2007 hlavní líčení (č. l. 1518), v rámci kterého námitky odvolatele projednal a ve svém usnesení o nich rozhodl zamítnutím dle ust. §256 tr. ř. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud konstatuje, že na předmětné námitky se první alternativa předmětného dovolacího důvodu nevztahuje.
Podle druhé varianty je dán dovolací důvod za situace, když v řízení, v rámci kterého byl řádný opravný prostředek přezkoumán se zamítavým výrokem, byl dán některý z důvodů dovolání, uvedený v §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. ř. Za situace, že Krajský soud v Českých Budějovicích napadené rozhodnutí evidentně věcně přezkoumal a námitky odvolatele shledal neoprávněnými, je možné předmětný dovolací důvod uplatnit pouze za situace, že v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání, uvedený v ust. §265b odst. 1 pod písm. a) – k) tr. ř. Nicméně v tomto smyslu chybí v odvolatelově podání odkaz na konkrétní důvod dovolání. Jinými slovy dovolatel ve svém podání pouze uvádí svůj názor na to, proč považuje provedené dokazování soudu I. stupně za neúplné a v důsledku toho předkládá soudu vyšší instance svůj návrh na doplnění dokazování. Ale žádný z dovolacích důvodů podle ust. §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř. ve svém podání nenamítá, čímž nevyhověl požadavku trestního řádu ani v druhé alternativě předmětného dovolacího důvodu.
V daných souvislostech nelze rovněž přehlédnout fakt, že námitky, které obv. J. N. ve svém dovolání vznáší [a v této souvislosti neodkazuje na dovolací důvod dle ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], jsou obsahově shodné s námitkami, uplatněnými v rámci odvolání podaného u soudu II. instance. Krajský soud v Českých Budějovicích se s nimi v rámci svého šetření dostatečně zabýval, o čemž svědčí spisový materiál, zejména odůvodnění usnesení svého rozhodnutí sp. zn. 23 To 901/2007 ze dne 11. 12. 2007. Za situace, že obviněný opětovně vznáší identické výhrady o správnosti skutkových zjištění a znovu požaduje doplnění dokazování – a to i přesto, že tyto návrhy soud II. stupně dostatečně posoudil – je nutné zdůraznit, že Nejvyšší soud již není oprávněn se těmito námitkami zabývat. Povinností Nejvyššího soudu je vycházet ze skutkového zjištění soudu nalézacího a soudu odvolacího s tím, že těžiště dokazování je před soudem I. stupně, soud II. stupně může jeho závěry v potřebném rozsahu pouze doplnit. Nejvyšší soud ale není „soudem III. instance“, který by měl znovu projednávat skutkový stav věci a v rámci něho znovu přezkoumávat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. To je úlohou soudu odvolacího. (Srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 76/2003, usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/2003).
Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný se v předmětném podání znovu pokouší prosadit svůj názor na doplnění již provedeného a ukončeného dokazování, v naději že pokud jím navrhované důkazy budou provedeny, vyzní v jeho prospěch, což bude mít následně patřičnou odezvu i ve výši nově určeného trestu. Nejvyššímu soudu však zdůrazňuje, že ve svém podání předkládá námitky, které v dovolání dle ust. §265b odst. 1 písm. l) namítat nelze. A protože dovolatel neuplatnil výhradu, kterou by bylo možné považovat trestním řádem za akceptovatelnou, Nejvyšší soud předmětné dovolání věcně nepřezkoumal.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud odmítne dovolání, pokud bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ust. §265b tr. ř. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného, uplatněné v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., byla materiálně podána z jiného důvodu, než které trestní řád taxativně vypočítává. Vzhledem k tomu, že jiný dovolací důvod v rámci tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný nevznesl, Nejvyšší soud dovolání obv. J. N. dle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. prosince 2008
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman