Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2008, sp. zn. 11 Tvo 4/2008 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.4.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.4.2008.1
sp. zn. 11 Tvo 4/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2008 stížnosti obviněných D. B., a P. H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 85/2007, a rozhodl takto: Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnosti obviněných D. B. a P. H. z a m í t a j í . Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2006, sp. zn. 39 T 10/2005, byl obviněný D. B. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 4 tr. zák. a trestným činem účast na zločinném spolčení podle §163a odst. 1 tr. zák a obviněný P. H. organizátorstvím trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §10 odst. 1 písm. a) tr. zák. k §148 odst. 1, 4 tr. zák. spáchané ve prospěch zločinného spolčení podle §43 tr. zák. a odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody obviněný D. B. v trvání osmi let a devíti měsíců a obviněný P. H. v trvání deseti let, pro jejichž výkon byli zařazeni do věznice se zvýšenou ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších čtrnácti obviněných. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala část obviněných, mezi nimi obvinění D. B. a P. H., a státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 5 To 85/2007, podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněné D. B. a P. H. ve vazbě s tím, že u obviněného D. B. nadále trvá důvod vazby podle §67 písm. a), c) tr. řádu a u obviněného P. H. důvod podle §67 písm. a) tr. řádu. Současně podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného D. B. o propuštění z vazby na svobodu, podle §73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a contario nepřijal jím nabízený písemný slib a podle §73 odst. 1 písm. a) tr. řádu a contrario nepřijal ani nabídku záruky L. B. a M. B. Proti tomuto usnesení podali obvinění D. B. a P. H. stížnosti. Obviněný D. B. ve své stížnosti s ohledem na to, že o existenci jeho vazebních důvodů bylo opakovaně rozhodováno, již s názorem soudu, že tyto jsou stále dány, nepolemizuje, neztotožňuje se však s tím, že jím nabízené záruky za vazbu nejsou vzhledem k jeho osobě a charakteru žalované trestné činnosti dostačující, proto navrhuje, aby bylo napadené usnesení zrušeno a on byl za současného přijetí jím nabízeného písemného slibu a záruk důvěryhodných osob propuštěn na svobodu. Obviněný P. H. pak nesouhlasí se závěrem soudu, že důvod útěkové vazby u něj i nadále trvá, ani s odůvodněním důvodů jeho vazby, a stejně jako ve stížnosti, o níž Nejvyšší soud rozhodoval usnesením ze dne 30. 11. 2007, namítá, že jeho vazba je nezákonná, neboť ve věci nerozhodoval řádně obsazený senát. Závěrem navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a jeho propustil z vazby na svobodu. Nejvyšší soud z podnětu podaných stížností přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Obvinění D. B. a P. H. jsou stíháni pro rozsáhlou trestnou činnost. O důvodnosti jejich vazby bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci. Jak již Nejvyšší soud vyslovil ve svém rozhodnutí ze dne 30. 11. 2007, sp. zn. 11 Tvo 38/2007, skutečnost, že obviněným byli i když nepravomocně uloženy přísné tresty odnětí svobody, spolu s charakterem žalované trestné činnosti u obou obviněných jednoznačně odůvodňují obavu z vyhýbání se trestnímu řízení, u obviněného D. B. s ohledem na to, že v minulosti byl již soudně trestán, i obavu z opakování trestné činnosti. Navíc obava z toho, že se obviněný D. B. bude na svobodě chovat způsobem předvídaným ustanovením §67 písm. a), c) tr. řádu je natolik silná, že se jí nelze zbavit ani nabízeným písemným slibem obviněného ani zárukou důvěryhodných osob. K námitce obviněného P. H., že v jeho věci nerozhodoval řádně obsazený senát, lze odkázat na shora uvedené usnesení Nejvyššího soudu, v němž se již s touto námitkou patřičně vypořádal. Protože se Nejvyšší soud s napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci o vazebních důvodech, stejně jako o nepřijetí náhrad vazby obviněného D. B., plně ztotožňuje, nemohly se stížnosti obviněných D. B. a P. H. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Trestní řízení proti obviněným trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. března 2008 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/31/2008
Spisová značka:11 Tvo 4/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.4.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02