ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.6.2008.1
sp. zn. 11 Tvo 6/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2008 stížnost obviněného K. B., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 5 To 85/2007, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného K. B. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2006, sp. zn. 39 T 10/2005, byl obviněný K. B. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 4 tr. zák. a trestným činem účast na zločinném spolčení podle §163a odst. 1 tr. zák a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let a devíti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k trestu zákazu činnosti. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších patnácti obviněných.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala část obviněných, mezi nimi i obviněný K. B., a státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu.
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 5 To 85/2007, byla podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítnuta žádost obviněného K. B. o propuštění z vazby na svobodu, podle §73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a contrario nebyl přijat písemný slib obviněného, podle §73a odst. 2 písm. b) tr. řádu ani nabídka peněžité záruky a podle §73 odst. 1 písm. c) tr. řádu a contrario nebylo možné dosáhnout účelu vazby dohledem probačního úředníka.
Proti tomuto usnesení podal obviněný K. B. stížnost, v níž poukazuje na bezdůvodnost své již téměř čtyři roky trvající vazby a na nedostatečně odůvodněné usnesení vrchního soudu a žádá, aby jeho žádost byla znovu přezkoumána a rozhodnuto, že se propouští z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněného K. B. bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci, jímž byla zamítnuta žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu a nebyly přijaty nabízené náhrady vazby. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažnými trestnými činy, za které mu byl zatím nepravomocně uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na výši hrozícího trestu je tak obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, zcela důvodná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Obava z toho, že se obviněný po propuštění z vazby bude na svobodě chovat způsobem předvídaným ustanovením §67 písm. a) tr. řádu je zejména s ohledem na charakter žalovaného jednání natolik silná, že se jí nelze zbavit ani nabízeným písemným slibem obviněného či nabídkou peněžité záruky, ani stanovením dohledu probačního úředníka. A i když je napadené rozhodnutí vrchního soudu stručné, obsahuje všechny údaje, které jsou nutné k posouzení důvodnosti dalšího trvání vazby obviněného, stejně jako její případné náhrady, Nejvyšší soud se s tímto plně ztotožňuje. Proto se nemohla stížnost obviněného K. B. setkat s úspěchem a bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněným trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. března 2008
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera