ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.344.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 344/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněného R. V., proti povinnému K. M., zastoupenému advokátkou, pro 1.800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 Nc 32712/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2007, č. j. 64 Co 137/2007-48, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze k odvolání Mgr. R. V., soudního exekutora Exekutorského úřadu P. 4, změnil v napadeném výroku o nákladech exekuce usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 1. 2007, č. j. 13 Nc 32712/2004-39, kterým byla zastavena exekuce nařízená usnesením téhož soudu ze dne 5. 11. 2004, č. j. 13 Nc 32712/2004-6, tak, že výše těchto nákladů činí 301.189,- Kč; jinak napadený výrok o nákladech exekuce, kterým bylo povinnému uloženo soudnímu exekutorovi tyto náklady zaplatit, potvrdil.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl dovoláním povinný, pokládaje je ve výroku, kterým byl zavázán k zaplacení nákladů exekuce, za nesprávné. Namítá, že uplatňoval-li exekutor náklady exekuce po oprávněném, není možné, aby k této náhradě „odsoudil“ odvolací soud povinného.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. února 2008
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu