ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3935.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3935/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Ministerstva zemědělství ČR, proti povinné R. 98 s. r. o., vymazané z obchodního rejstříku dne, vyklizením, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 34 E 1182/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 3. 2006, č.j. 34 E 1182/2004-40, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2006, č.j. 20 Co 361/2006-55, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 3. 2006, č.j. 34 E 1182/2004-40, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2006, č.j. 20 Co 361/2006-55, se zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud zastavil řízení o odvolání oprávněné proti výroku I. usnesení ze dne 22. 3. 2006, č.j. 34 E 1182/2004-40, jímž obvodní soud zastavil podle ustanovení §268 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), výkon rozhodnutí nařízený (usnesením obvodního soudu ze dne 22. 12. 2004, č.j. 34 E 1182/2004-7, potvrzeným usnesením městského soudu ze dne 13. 6. 2005, č.j. 14 Co 293/2005-23) podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 10. 1999, č.j. 31 C 209/98-27, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 6. 2000, č.j. 31 C 209/98-48, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2000, č.j. 20 Co 268/2000-53 a 20 Co 269/2000. Odvolací soud uzavřel, že odvolací řízení bylo třeba podle §107 odst. 5 o.s.ř. ve spojení s §211 o.s.ř. zastavit, neboť po jeho zahájení povinná zanikla bez právního nástupce.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, které směřuje i proti odvoláním napadené části rozhodnutí soudu prvního stupně. Namítá, že povinná po vydání exekučního titulu nebytové prostory nevyklidila, resp. je dovolatelce vyklizené nepředala. Prosazuje, že jediným výsledkem nařízené exekuce může být předání vyklizených nebytových prostor soudním exekutorem do dispozice oprávněné. Výkon rozhodnutí by měl být dokončen a nebytové prostory by měly být předány oprávněné i v případě, že v době probíhajícího exekučního řízení došlo k zániku povinné společnosti, neboť zánik povinné nemá mít za následek pro oprávněnou nutnost žalovat o vyklizení další neoprávněný subjekt, který nebytové prostory po povinné obsadil. Navrhla, aby „rozhodnutí odvolacího soudu bylo změněno tak, že je třeba exekuční řízení zahájené Obvodním soudem pro Prahu 1 proti povinné společnosti dokončit, provést vyklizení předmětných nebytových prostor a předat je do dispozice oprávněného.“
Usnesení soudu prvního stupně dovoláním úspěšně napadnout nelze. Z ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. plyne, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání, pokud směřuje proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 3. 2006, č.j. 34 E 1182/2004-40, podle §243c odst. 1 a §104 odst. 1, věty první, o.s.ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2000, pod č. 45).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je přípustné [§239 odst. 1 písm. b) o.s.ř.]; důvodné však není.
Z ustanovení §103 a §104 odst. 1, věty první, ve spojení s §211 o.s.ř. vyplývá, že za odvolacího řízení přihlíží odvolací soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení); jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, odvolací řízení zastaví.
Podle ustanovení §19 o.s.ř. má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten komu ji zákon přiznává.
Podle ustanovení §107 odst. 1, věty první, ve spojení s §211 o.s.ř. posoudí odvolací soud podle povahy věci, zda může v odvolacím řízení pokračovat, jestliže účastník ztratí po zahájení odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo odvolací řízení skončeno. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, odvolací soud odvolací řízení zastaví (§107 odst. 5, věta první, ve spojení s §211 o.s.ř.).
Ze spisu se podává, že odvolací řízení bylo zahájeno 12. 4. 2006 (§82 odst. 1, ve spojení s §211 o.s.ř.). Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 58810, vyplývá, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2006, č.j. 94 K 57/2005-11, byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu na majetek povinné pro nedostatek jejího majetku, usnesení nabylo právní moci dne 31. 3. 2006; ke dni 11. 10. 2006 byla povinná vymazána z obchodního rejstříku.
Z uvedeného plyne, že povinná po svém zrušení zanikla bez právního nástupce (§68 až §75b, §218 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů); předpoklady pro zastavení odvolacího řízení tudíž byly splněny (§107 odst. 5, ve spojení s §211 o.s.ř.).
Jelikož odvolací soud věc posoudil ve shodě s tím, co je uvedeno výše, je jeho rozhodnutí správné; Nejvyšší soud proto dovolání, pokud směřuje proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2006, č.j. 20 Co 361/2006-55, podle §243b odst. 2, části věty před středníkem, o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř.; v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost jím být, je pojmově vyloučeno přiznat některému z nich náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. února 2008
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu