ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.397.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 397/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného J. R., zastoupeného advokátem, proti povinnému F. Š., zastoupenému advokátkou, za účasti manželky povinného J. Š., pro 50 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. Nc 2774/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 7. 2006, č.j. 18 Co 314/2006-48, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 1. 2006, č.j. 2 EX 830/03-39, jímž Mgr. M. T., soudní exekutor (dále jen „soudního exekutor“), udělil příklep označených nemovitostí vydražiteli J. R., jemuž stanovil lhůtu k doplacení nejvyššího podání ve výši 33 400,- Kč na účet soudního exekutora. Z obsahu spisu zjistil, že dražební vyhláška byla doručena všem osobám uvedeným v §336c zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Povinný ani jeho manželka se dražebního jednání nezúčastnili a osoby přítomné při dražbě proti udělení příklepu J. R. neměli námitek. Odvolací soud neshledal žádné vady řízení či porušení zákona, jež by mohly vést ke změně rozhodnutí o udělení příklepu podle §336k odst. 3 o.s.ř.
V dovolání – jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – povinný namítá existenci dovolacích důvodů podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Tvrdí, že neobdržel znalecký posudek o ocenění předmětných nemovitostí, jakož ani usnesení o ceně těchto nemovitostí, přičemž nemovitosti byly vydražiteli přiklepnuty za cenu mnohonásobně nižší, než je jejich skutečná hodnota. Je přesvědčen, že exekuční titul měl být doručen také jeho manželce, že ta měla pak být uvedena v usnesení o nařízení exekuce, a že manželce tím byla odňata možnost se v nalézacím a posléze i exekučním řízení bránit. Nesprávné právní posouzení spatřuje v názoru odvolacího soudu, že pokud se povinný a jeho manželka nezúčastnili dražebního jednání, neměli námitek proti udělení příklepu vydražiteli. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněný ve svém vyjádření navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl. Vznesené námitky považuje za účelové a nezpůsobilé založit otázku zásadního právního významu.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně (soudní exekutor, viz §52 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) rozhodl ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí (exekuci, viz §130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože odvolací soud usnesení o udělení příklepu nemůže zrušit (srov. §336k odst. 3 o.s.ř.), je použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (pojmově) vyloučeno, a přípustnost dovolání lze vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel sice namítá, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.
Námitky proti udělení příklepu mohou vznést jen osoby přítomné při dražbě před udělením příklepu (§336j odst. 2 o.s.ř.). Jestliže se povinný ani jeho manželka dražebního jednání nezúčastnili, ačkoliv k němu byli řádně předvoláni, a osoby přítomné při dražbě žádné námitky nevznesly, nelze závěru odvolacího soudu, že proti udělení příklepu žádné námitky vzneseny nebyly, nic vytknout.
Námitkami, že povinný neobdržel znalecký posudek o ocenění exekucí postižených nemovitostí, usnesení o ceně nemovitostí, že jeho manželce měl být doručen exekuční titul, že měla být uvedena v záhlaví usnesení o nařízení exekuce, že jí byla odňata možnost zúčastnit se řízení a že nemovitosti byly vydraženy za podstatně nižší cenu, než je jejich reálná hodnota, uplatňuje dovolatel nové skutečnosti, které vnesl do řízení až prostřednictvím mimořádného opravného prostředku (v odvolání proti usnesení soudního exekutora uvedeny nejsou a odvolací soud je neměl k dispozici). Protože však v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti a důkazy (§241a odst. 4 o.s.ř.), nelze k těmto námitkám přihlížet. Navíc vznesené námitky by bylo třeba vesměs zařadit pod dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který – jak již bylo uvedeno – přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§238a odst. 2 o.s.ř.) založit nemůže.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b, odst. 5, věta první, §218 písm. c) o.s.ř.).
O případných nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu