ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.4069.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 4069/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné T. O. C. R., a. s., zastoupené advokátkou, proti povinné L. T., pro částku 12.893,50 Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 23 E 880/2002, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze z 21. 7. 2006, č. j. 11 Co 117/2006-26, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud potvrdil usnesení ze 6. 12. 2002, č. j. 23 E 880/2002-3, kterým obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí, podala povinná dovolání.
Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, soud povinnou usnesením z 26. 2. 2008, č. j. 23 E 880/2002-34, doručeným jí 25. 6. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranila a zvolila si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, dovolací řízení bude zastaveno. Dovolatelka však vytčené nedostatky neodstranila.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/ plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněné, jež by měla právo na jejich náhradu podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., takové náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§142 odst. 1 o. s. ř.) totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to svým obsahem nevedlo k výsledku dovolacího řízení, jímž by (i v případě, že by řízení nebylo zastaveno podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř.) bylo odmítnutí nepřípustného dovolání.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. prosince 2008
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu