ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.4416.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 4416/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněné C. ČR, a. s., proti povinným 1) JUDr. K. S., 2) J. S., za účasti vydražitele T. v.o.s., zástavní věřitelky C., L.., zastoupené advokátem, a Mgr. J. V., soudního exekutora, o rozvrhu rozdělované podstaty při prodeji nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 12Nc 9815/2002, o dovolání zástavní věřitelky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích z 22. 5. 2007, č. j. 23 Co 45/2007-118, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, z 22. 5. 2007, č. j. 23 Co 45/2007-118, a usnesení Okresního soudu v Pardubicích z 15. 12. 2006, č. j. 12 Nc 9815/2002-90, se ruší a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil (rozvrhové) usnesení z 15. 12. 2006, č. j. 12 Nc 9815/2002-90, jímž okresní soud rozhodl tak, že jako v pořadí prvá bude uspokojena pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce a jako druhá pak pohledávka společnosti C. L., jako zástavní věřitelky. Své rozhodnutí odvolací soud odůvodnil názorem, že pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce sice není pohledávkou nákladů řízení vzniklých státu, takže z tohoto pohledu ji zařadit do první skupiny nelze, zároveň však podle odvolacího soudu nelze přehlédnout, že jde o pohledávku na náhradu nákladů, které vznikly v souvislosti s prováděním exekuce, mimo jiné také dražby ve smyslu ustanovení §337c odst. 1 písm. a) o.s.ř. Vzhledem k uvedenému má odvolací soud zato, že je na místě tuto pohledávku soudního exekutora „jako subjektu realizujícího nucený výkon rozhodnutí“ uspokojit ve skupině první.
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., zástavní věřitelka namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. spatřuje v názoru odvolacího soudu, že pohledávka soudního exekutora má být uspokojena v první skupině, ač judikatura dospěla k závěru, že tato pohledávka sdílí osud pohledávky oprávněného, a že tedy má být při rozvrhu rozdělované podstaty uspokojena ve skupině třetí.
Dovolání, přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., je důvodné.
V bodě XVIII. svého stanoviska k výkladu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinného do 31. 12. 2007) z 15. února 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2006, pod poř. č. 31, Nejvyšší soud vysvětlil, proč je nutno pohledávku soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce nutno zařadit nikoli do první skupiny (§337c odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), nýbrž do skupiny třetí podle §337c odst. 1 písm. c) o.s.ř. Na tento svůj závěr Nejvyšší soud v plném rozsahu odkazuje a pro úplnost dodává, že odlišný právní režim zavedla (speciálním ustanovením) teprve novelizace exekučního řádu, provedená zákonem č. 347/2007 Sb., účinným od 1. 1. 2008, který v bodě 17 svého článku I. ustanovení §68 exekučního řádu doplnil o odstavec druhý, podle něhož se náklady exekuce uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené §337 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
Dospěl-li odvolací soud k závěru jinému, je jeho právní posouzení věci nesprávné, a protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.), Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.), aniž se musel zabývat dalšími argumenty dovolání, podle §243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil; poněvadž důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i je a věc tomuto soudu vrátil podle druhé věty třetího odstavce téhož ustanovení k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je závazný (§243d odst. 1 část první věty za středníkem o.s.ř.).
V novém usnesení soud prvního stupně rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. listopadu 2008
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu