ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.4440.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 4440/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněného U. P. I., s. r. o., zastoupené advokátem, proti povinnému J. V., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 Nc 10664/2005, o dovolání JUDr. M. U., soudního exekutora (dále jen „exekutor“), proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2007, č.j. 15 Co 123/2007-52, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 24. 8. 2006, č. j. 35 Nc 10664/2005-37, zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 23. 5. 2005, č. j. 35 Nc 10664/2005-16 (výrok I.), rozhodl, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok II.) a dále povinnému uložil povinnost zaplatit náklady exekuce ve výši 5.100,40,- Kč v určené lhůtě (výrok III.).
V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výroku III. o nákladech exekuce, potvrdil (bod I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (bod II.).
Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním exekutor.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. února 2008
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu