ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.505.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 505/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. Č. r., proti povinnému J. P., zastoupenému advokátkou, pro 15.341,- Kč s příslušenstvím, srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 22 E 50/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2006, č. j. 15 Co 152/2006-18, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 1. 2006, č. j. 22 E 50/2006-3, jímž Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou nařídil podle vykonatelných platebních rozkazů V. ČR ze dne 28. 5. 2001, č. a č. , a rozhodnutí RO V. ČR ze dne 10. 3. 2004, č. j., výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Odvolací soud dospěl k závěru, že jsou splněny všechny podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí, a k věcným námitkám povinného uvedl, že není na místě se jimi v řízení o výkon rozhodnutí zabývat, neboť je měl povinný uplatnit v rámci správního řízení.
V dovolání, jehož přípustnost nijak nedovozuje, povinný namítá – posuzováno podle obsahu jeho podání – že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Vadu dovolatel spatřuje v tom, že platební výměry, jež byly podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí, nesplňují obecné náležitosti rozhodnutí, jak je vymezoval §47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), s účinností do 31. 12. 2005 (dále jen „zákon č. 71/1967 Sb.“), tudíž se jedná o „nicotné správní akty“. V platebních výměrech „nejsou přesně specifikovány“ povinnosti dovolatele a odkaz na přílohy označené jako „Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění“, které dovolatel ani „nikdy neobdržel“, „nedostačuje ke specifikaci povinnosti uložené v rozhodnutí“. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení společně s usnesením soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Oprávněná ve svém vyjádření uvedla, že má za to, že byly všechny podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí splněny. Platební výměry ze dne 28. 5. 2001 ukládající povinnému zaplatit dlužné pojistné a penále byly vystaveny na základě „Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění do dne 31. 3. 2001“, které bylo převzato povinným dne 4. 5. 2001 společně s oznámením o zahájení správního řízení a podruhé dne 30. 5. 2001 spolu s oběma platebními výměry. Povinný dobrovolně nesplnil svoji povinnost, která pro něj z výše uvedených exekučních titulů vyplývala. Oprávněná nesouhlasí s tím, že povinný uvedené přílohy neobdržel a že by vykonávaná rozhodnutí nesplňovala náležitosti vymezené právními předpisy pro rozhodnutí. Navrhl, aby bylo dovolání zamítnuto.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (§238a odst. 2 o. s. ř.) tedy založit nemůže.
Podle §241a odst. 4 o. s. ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
Námitka nicotnosti vykonávaných rozhodnutí z důvodu nesplnění základních náležitostí vymezených správním řádem pro rozhodnutí (spočívají dle dovolatele v nepřesné specifikaci povinnosti, která nemůže být odstraněna ani odkazem na přílohy vykonávaného rozhodnutí), byla v řízení vznesena poprvé až v dovolání, jde tedy – z hlediska ustanovení §241a odst. 4 o. s. ř. – o nepřípustné novum (v odvolání /č.l. 4, 6 a 13/ dovolatel namítal pouze věcnou nesprávnost vykonávaného rozhodnutí, kdy uplatnil námitky toliko týkající se neoprávněnosti nároku V.).
Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl [§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. března 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu