ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.5065.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 5065/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr.Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné RPG B., s r. o., proti povinné V. K., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 4223/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. dubna 2007, č. j. 10 Co 1164/2006-508, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 3. dubna 2006, č. j. 50 E 4223/2002-458, kterým Okresní soud v Novém Jičíně zamítl žalobu povinné na obnovu soudního řízení pod sp. zn. 50 E 4223/2002 a účastníkům řízení nepřiznal nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná včas (dne 16. července 2007) dovolání, v němž namítla, že výkon rozhodnutí vyklizením bytu, vedený u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 4223/2002, byl pouze „fiktivní kauzou“ a existuje důvodné podezření, že se jednalo o justiční omyl. Na bytě, který byla povinná nucena vyklidit, ve skutečnosti nevázly žádné dluhy. Povinné nebylo doručeno rozhodnutí o nařízení exekuce, a ani jí nebylo umožněno osobně se v řízení před soudem hájit. Proto by soud měl rozhodnout o tom, že bude proveden audit ke zjištění, zda bylo řádně hrazeno nájemné a služby u „bytu “, jehož vyklizení bylo předmětem posuzovaného výkonu rozhodnutí. V závěru dovolatelka poukázala na možné ovlivnění „kauzy“ organizovaným zločinem a na svůj boj s terorismem.
Podáním povinné, označeným jako „odvolání“, datovaným 12. – 19. dubna 2007, se Nejvyšší soud nezabýval, neboť toto podání je potřeba podle jeho obsahu posoudit jako doplnění odvolání povinné ze dne 20. dubna 2006 proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. dubna 2006, č. j. 50 E 4223/2002-458, ačkoliv bylo k okresnímu soudu podáno až tři dny poté (dne 23. dubna 2007), co odvolací soud ve věci rozhodl.
Je-li dovolatelem – jako v projednávaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li právnické vzdělání) byla zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno (srov. §241 odst. 1, odst. 2 písm. a/, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále jen „o. s. ř.“/).
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §241a odst. 2, 3 o. s. ř., tj. proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů, samo o sobě nestačí. Dovolací soud je důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, včetně jejich obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.); k vadám řízení uvedeným v §242 odst. 3, větě druhé, o. s. ř. přihlédne – je-li dovolání přípustné – pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketovým, tj. že z něj vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání.
Dovolání povinné neobsahovalo důvody, pro které se rozhodnutí odvolacího soudu napadá. Pokud dovolatelka namítla, že jí nebylo umožněno osobně se hájit před soudem, Nejvyšší soud k tomu uvádí, že odnětí možnosti účastnit se jednání před soudem je vadou řízení uvedenou v ustanovení §229 odst. 3 o. s. ř., které se účastník řízení může domáhat pouze cestou žaloby pro zmatečnost. Dovolací soud přihlédne k vadám řízení uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.). O takový případ se však v posuzované věci nejedná.
Při podání dovolání nebyla povinná zákonem stanoveným způsobem zastoupena. Dovolání ze dne 16. července 2007 sepsala povinná vlastnoručně, v době podání dovolání byla ovšem právně zastoupena JUDr. V. B., advokátem, který jí byl ustanoven usnesením soudu ze dne 25. srpna 2006, č. j. 50 E 4223/2002-488.
Usnesením ze dne 27. srpna 2007, č. j. 50 E 4223/2002-559, proto soud prvního stupně dovolatelku vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení podala řádné dovolání prostřednictvím svého právního zástupce; současně ji poučil, že jinak bude dovolací řízení zastaveno. Výzva soudu byla doručena zástupci povinné dne 3. září 2007. Vady dovolání povinná neodstranila.
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Podání právního zástupce povinné JUDr. V. B. datované 14. září 2007 (k soudu podáno dne 17. září 2007), kterým požádal soud prvního stupně o zproštění zastupování povinné s odůvodněním, že se mu povinnou dlouhodobě nedaří kontaktovat, není právně účinné. JUDr. V. B. byl jako zástupce povinné oprávněn podané dovolání ve lhůtě nahradit nebo doplnit vlastním podáním, popřípadě sdělit soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Pro úplnost je třeba říci, že o žádosti právního zástupce povinné rozhodl okresní soud usnesením ze dne 27. září 2007, č. j. 50 E 4223/2002-562, tak, že ustanoveného advokáta JUDr. V. B. zprostil funkce právního zástupce povinné. Rozhodnutí však dosud nenabylo právní moci, neboť proti usnesení podala povinná odvolání, o němž odvolací soud dosud nerozhodl.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (tj. povinnost fyzické osoby bez právnického vzdělání mít advokáta či notáře a jeho prostřednictvím podat dovolání) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě neúspěšné dovolatelky, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 2, věta první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. února 2008
JUDr. Antonín Draštík, v. r.
předseda senátu