ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.5076.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 5076/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné R. s. s., a. s., proti povinnému M. V., o rozvrhu rozdělované podstaty, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 21 Nc 657/2003, o dovolání JUDr. K. U., soudního exekutora, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. března 2007, č. j. 40 Co 42/2007-46, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 15. září 2006, č. j. 21 Nc 657/2003-22, rozhodl, že z rozdělované podstaty ve výši 165 000,- Kč se uspokojí pohledávka soudního exekutora JUDr. K. U. představující náklady exekuce ve výši 39 636,50 Kč a zčásti pohledávka přihlášeného věřitele C., a. s., ve výši 125 363,50 Kč, zajištěná smluvním zástavním právem. Soud prvního stupně uzavřel, že pohledávka soudního exekutora na nákladech exekuce patří do skupiny podle §337c odst. 1 písm. a) o. s. ř., měla tedy nejvýhodnější pořadí a byla uspokojena v plné výši. Pohledávka oprávněné a pohledávka přihlášeného věřitele C., a. s. jsou pohledávkami třetí skupiny podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř., přičemž z pohledávek patřících do této skupiny má s ohledem na den vzniku zástavního práva (31. ledna 2002) výhodnější pořadí pohledávka přihlášeného věřitele C., a. s., zajištěná smluvním zástavním právem. K její plné úhradě zbytek rozdělované podstaty nestačil, proto byla uspokojena pouze částečně ve výši 125 363,50 Kč. Méně výhodné pořadí měla podle data přihlášení (9. května 2003) pohledávka oprávněné, k jejímuž uspokojení byla exekuce nařízena, na kterou se z rozdělované podstaty, stejně jako na pohledávky přihlášených věřitelů páté skupiny (§337c odst. 1 písm. e) o. s. ř.) – Finančního úřadu P., OSSZ P., Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, a pohledávky přihlášených věřitelů šesté skupiny (§337c odst. 1 písm. f) o. s. ř.) - Mgr. Č. B., JUDr. B. K. a S. F. s. r. o., nedostalo ničeho.
Usnesením ze dne 28. března 2007, č. j. 40 Co 42/2007-46, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, změnil k odvolání přihlášeného věřitele C., a. s., napadené usnesení soudu prvního stupně v části týkající se rozvrhu tak, že z rozdělované podstaty ve výši 165 000,- Kč zčásti uspokojil přihlášenou pohledávku C., a. s., zajištěnou smluvním zástavním právem, ve výši 64 400,- Kč (zástavní právo svědčilo věřiteli pouze k části přihlášené pohledávky), pohledávku oprávněné, k jejímuž uspokojení byla exekuce nařízena, ve výši 91 618,74 Kč a zčásti pohledávku soudního exekutora JUDr. K. U., spočívající v nákladech exekuce, ve výši 8 981,26 Kč, a účastníkům řízení nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 200/2005, uzavřel, že pohledávka soudního exekutora z titulu nákladů exekuce je vedle pohledávky oprávněné pohledávkou skupiny podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z pohledávek patřících do této skupiny má s ohledem na den vzniku zástavního práva (31. ledna 2002) nejvýhodnější pořadí přihlášená pohledávka C., a. s., ovšem pouze ta její část (ve výši 64 400,- Kč), která byla skutečně zajištěna zástavním právem, ve zbývající části spadá přihlášená pohledávka C., a. s., do skupiny podle §337c odst. 1 písm. f) o. s. ř. Pořadí exekucí vymáhané pohledávky oprávněné se řídí dnem, kdy soudu došel návrh na nařízení exekuce (9. května 2003), proto byla pohledávka oprávněné v plné výši uspokojena. Nejméně výhodné pořadí má pohledávka soudního exekutora, na kterou se z rozdělované podstaty dostalo pouze zůstatku ve výši 8 981,26 Kč. Na pohledávky ve skupině podle §337c odst. 1 písm. e) a f) o. s. ř. se nedostalo ničeho.
Proti měnícímu výroku rozhodnutí odvolacího soudu podal soudní exekutor včas dovolání, ve kterém uvedl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pohledávku soudního exekutora, spočívající v nákladech exekuce, nelze řadit do skupiny k pohledávce oprávněného, tj. do skupiny pohledávek podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. Takový výklad, ačkoliv vychází ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 200/2005, je v rozporu s postavením soudního exekutora, tak jak jej upravuje zákon č. 120/2001 Sb. Exekutor je vykonavatelem státní správy a svou činností nahrazuje práci soudního vykonavatele, jeho postavení je tedy v podstatě stejné. Nákladům, které soudnímu exekutorovi v průběhu výkonu státní správy vznikly, by tak měla být poskytnuta stejná ochrana, jaká je poskytována nákladům státu podle §337c odst. 1 písm. a) o. s. ř. Pohledávka soudního exekutora na nákladech exekuce je samostatnou pohledávkou samostatného subjektu, kterou nelze vázat na pohledávku oprávněného jen proto, že obě pohledávky byly procesním postupem zahrnuty do příkazu k úhradě exekuce a usnesení o nařízení exekuce. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení krajského soudu zrušil.
Žádný z účastníků řízení se k dovolání soudního exekutora nevyjádřil.
Dovolání je přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí, kterým soud prvního stupně rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí (exekuci, §130 zákona č. 120/2001 Sb., §237 odst. 1 písm. a), §238a odst. 1 písm. f), odst. 2 o. s. ř.). Nejvyšší soud jej ale neshledal důvodným.
Podle ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř., je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení. Jelikož uvedené vady v dovolání namítány nejsou (dovolatel ohlašuje pouze dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.) a nevyplývají ani z obsahu spisu, je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, že pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se uspokojuje z rozdělované podstaty ve skupině podle §337c odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
V dovolatelem nastolené otázce byla rozdílná rozhodovací praxe nižších soudů sjednocena stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu zákona č. 120/2001 Sb. (účinného do 31. prosince 2007), ze dne 15. února 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2006, pod č. 31. Nejvyšší soud v bodě XVIII. zaujal názor, že pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve „třetí“ skupině (§337c odst. 1 písm. c) o. s. ř.). Dovolací soud nemá důvod se od tohoto názoru odchýlit.
Jelikož správnost napadeného rozhodnutí se nepodařilo argumenty přednesenými v dovolání zpochybnit, Nejvyšší soud dovolání soudního exekutora zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.).
Pro úplnost je třeba dodat, že změna zákona č. 120/2001 Sb., provedená zákonem č. 347/2007 Sb., s účinností od 1. ledna 2008, na posuzovaný případ nedopadá, neboť v dovolacím řízení zásadně platí, že při posuzování věcné správnosti dovoláním napadeného pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu nemůže dovolací soud přihlížet ke změnám v právní úpravě, které nastaly po rozhodnutí odvolacího soudu (k tomu srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 1994, sp. zn. 7 Cdo 81/93, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/1997 pod č. 5 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. 35 Odo 317/2001).
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě neúspěšného dovolatele, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §142 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. března 2008
JUDr. Antonín Draštík, v. r.
předseda senátu