ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.5151.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 5151/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v právní věci žalobce P. N., zastoupeného advokátem, proti žalovanému C. (L.), zastoupenému advokátkou, o vyloučení věci z exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 54 C 246/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. prosince 2006, č. j. 18 Co 487/2006-66, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení
částku ve výši 3 035,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil rozsudek ze dne 15. května 2006, č. j. 54 C 246/2005-26, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 k žalobě žalobce P. N. vyloučil z exekuce vedené oprávněným C. proti povinné J. R., nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. března 2005, č. j. 74 Nc 61/2005-24, podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. prosince 2000, č. j. 37 Cm 2/99-19, nemovitosti – budovu k bydlení bez č. p. na pozemku parc. č. 447 a na pozemku parc. č. 484/2 a pozemek parc. č. 447, to vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV pro katastrální území K., o. P., u Katastrálního úřadu pro m. P., a žalovanému (tj. v exekučním řízení shora označenému oprávněnému) uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný prostřednictvím své advokátky včas dovolání (k poštovní přepravě odevzdáno dne 16. dubna 2007 – viz. č. l. 86), ve kterém uvedl, že podle §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. a §241a odst. 2 o. s. ř., napadá rozsudky soudů obou stupňů v celém jejich rozsahu, z důvodů, které písemně doplní v dodatečné lhůtě.
Žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §241a odst. 2, 3 o. s. ř., tj. proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uplatnění dovolacího důvodu předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů, samo o sobě nestačí. Dovolací soud je důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, včetně jejich obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o. s. ř.); k vadám řízení uvedeným v §242 odst. 3, větě druhé, o. s. ř. přihlédne – je-li dovolání přípustné – pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketním, tj. že z něj vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání.
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolání, které nebylo o uvedenou náležitost v této prekluzivní lhůtě doplněno, bude pak dovolacím soudem odmítnuto podle §43 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaný doplnil své dovolání podáním ze dne 4. května 2007 (k poštovní přepravě bylo toto podání odevzdáno dne 2. května 2007 – viz č. l. 97). Poslední den lhůty, kdy bylo možno doplnit dovolání o důvody, z jakých se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, však bylo pondělí dne 16. dubna 2007 (napadený rozsudek městského soudu byl totiž předchozímu advokátovi žalovaného JUDr. P. S. doručen dne 14. února 2007 - viz doručenka na č. l. 66). V poslední den lhůty, v níž bylo možno doplnit dovolání o důvody napadení rozsudku odvolacího soudu, bylo podáno toliko tzv. blanketní dovolání. K tomu srov. ustanovení §240 odst. 1, věta první, §241b odst. 3, věta první, §243c odst. 1, §57 odst. 2, věta první, o. s. ř.
Nejvyšší soud proto vadné dovolání odmítl (§43 odst. 2 o. s. ř.).
Protože dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalobci podle ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věty první, o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v celkové částce 3 035,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem /§1 odst. 1, §2 odst. 1, §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů/, sníženou dále o 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky, v částce 300,- Kč představující paušální náhradu podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, a náhradu daně z přidané hodnoty podle §137 odst. 1, 3 a §151 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. února 2008
JUDr. Antonín Draštík, v. r.
předseda senátu