ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.5225.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 5225/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné T. O. C. R., a. s., proti povinnému JUDr. M. F., pro částku 6 542,- Kč, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 7 Nc 5917/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. května 2005, č. j. 31 Co 243/2005-24, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 19. října 2004, č. j. 7 Nc 5917/2004-5, kterým Okresní soud v Nymburce nařídil podle rozhodnutí Č. t. ú. ze dne 24. září 2002, č. j. 087666/2002-631, k vydobytí pohledávky ve výši 6 542,- Kč, pro náklady exekuce a pro náklady oprávněné, které budou v průběhu řízení stanoveny, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. M. S., soudního exekutora.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný včas dovolání (soudu podáno osobně dne 27. prosince 2005 – viz č. l. 30), ve kterém uvedl jen to, že jej podává proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. května 2005 a bližší odůvodnění soudu zašle ve lhůtě do 10. ledna 2006. Povinný své dovolání doplnil podáním, doručeným soudu dne 2. ledna 2006 (viz č. l. 31).
Je-li dovolatelem – jako v projednávaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li právnické vzdělání) byla zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno (srov. §241 odst. 1, odst. 2 písm. a/, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále jen „o. s. ř.“/).
Při podání dovolání nebyl povinný zákonem stanoveným způsobem zastoupen, proto jej soud prvního stupně usnesením ze dne 16. června 2006, č. j. 7 Nc 5917/2004-56, vyzval, aby si ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení zvolil zmocněncem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; současně ho poučil, že jinak bude dovolací řízení zastaveno.
Na výzvu, která mu byla doručena dne 25. června 2006 (adresát nebyl zastižen, proto byla zásilka dne 22. června 2006 uložena na poště a po třech dnech od uložení došlo k jejímu doručení fikcí), dovolatel reagoval dne 28. června 2006 předložením kopie diplomu, prokazujícím jeho právnické vzdělání.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolací soud se zabýval obsahem dovolání povinného. Dovolatel v něm uvádí, že návrh na nařízení exekuce byl v posuzovaném případě neoprávněný, neboť povinnému bylo vyúčtováno hovorné za dva mobilní telefony, přesto že disponoval pouze jedním. Soudům vytýká porušení zásady hospodárnosti řízení a dále skutečnost, že rozhodly, aniž by měly k dispozici veškeré listinné důkazy. Chyboval rovněž soudní exekutor, když při výpočtu nákladů exekuce nevycházel z vyhlášky č. 330/2001 Sb. Dovolatel v podaném dovolání, ani v jeho doplnění ze dne 23. prosince 2005, neuvádí, žádné okolnosti, z nichž usuzuje, že je dán některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2, 3 o. s. ř.
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolání, které nebylo o uvedenou náležitost v této prekluzivní lhůtě doplněno, bude pak dovolacím soudem odmítnuto podle §43 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Poslední den lhůty, kdy bylo možno doplnit dovolání o důvody, z jakých se rozhodnutí odvolacího soudu napadá bylo pondělí dne 2. ledna 2006 (§240 odst. 1, věta první, §241b odst. 3, věta první, §243c odst. 1, §57 odst. 2, věta první, o. s. ř.). K nápravě vad dovolání nedošlo.
Nejvyšší soud proto vadné dovolání odmítl (§43 odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. března 2008
JUDr. Antonín Draštík, v. r.
předseda senátu