ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.706.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 706/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné V. z. p. Č. r., proti povinnému B. Z., za účasti vydražitelky M. M., a věřitelů Okresní správy sociálního zabezpečení Ch., Finančního úřadu v Ch., Q. s.r.o., zastoupené advokátkou, a B. – I., s.r.o., pro 327 985,- Kč, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. Nc 2360/2002, o dovolání soudního exekutora, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. 5. 2006, č.j. 18 Co 40/2006-89, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 5. 12. 2005, č.j. Nc 2360/2002-64, jímž okresní soud rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty v exekuci prodejem nemovitostí tak, že zástavní věřitelce B. – I., s.r.o. přiznal 820 000,- Kč a ostatním účastníkům rozvrhu nepřiznal ničeho. Dospěl k závěru, že pohledávka soudního exekutora na náhradě nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojuje ve třetí skupině podle §337c odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
V dovolání soudní exekutor namítá nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčen, že náklady exekutora mají být v exekuci prodejem nemovitostí uspokojeny přednostně podle §337c odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť jde ve smyslu §28 a §52 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), o náklady státu. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. f) o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Dovolatel argumenty ve prospěch závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, jejich hodnocením však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. V otázce, jež je v souzené věci předmětem dovolacího přezkumu, byla soudní praxe již usměrněna stanoviskem Nejvyššího soudu k výkladu zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinného do 31. 12. 2007) ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2006 pod č. 31, v jehož bodě XVIII. Nejvyšší soud vyložil, že „pohledávkou oprávněného“ ve smyslu §337c odst. 1 písm. c) o.s.ř. je nepochybně též pohledávka na náhradu jeho nákladů ve smyslu §87 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. Exekuce je ovšem nařizována nejen k vymožení nákladů oprávněného, ale i k vymožení nákladů exekuce; oba druhy nákladů určí exekutor v příkaze k úhradě nákladů exekuce (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.). Je-li tedy tímto způsobem pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce připodobněna nákladům oprávněného, je logické, že ji k ní lze přiřadit i v otázce určení skupiny, v níž bude uspokojena.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.); účastníkům řízení s výjimkou neúspěšného dovolatele náklady řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. dubna 2008
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu