ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.921.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 921/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné b.cz, s.r.o., proti povinnému M. S., zastoupenému advokátem, pro částku 127.369,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 11356/2003, o dovolání povinného proti usnesení městského soudu v Praze z 2. 11. 2007, č. j. 16 Co 340/2007-179, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím městský soud usnesení obvodního soudu ze 17. 5. 2007, č. j. 25 Nc 11356/2003-168 (kromě toho, že je ve výrocích I.-III. o zastavení exekuce, jejích nákladech a náhradě nákladů řízení potvrdil), ve IV. výroku o odkladu exekuce ve spojení s opravným usnesením z 13. 9. 2007, č. j. 25 Nc 11356/2003-176, zrušil (I. výrok dovoláním napadeného usnesení) a II. výrokem rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Svůj rušící výrok odvolací soud s poukazem na ustanovení §219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. v rozhodném znění odůvodnil závěrem, že výrok, jímž obvodní soud exekuci „do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce“ odložil, je nadbytečný, jelikož exekuce byla zastavena podle ustanovení §268 odst. 1 písm. a) o.s.ř., tedy pro nedostatek vykonatelnosti titulu (nikoli např. podle §268 odst. 1 písm. g/ či h/ o.s.ř., kdy zkoumání důvodů pro zastavení exekuce je složitější). V takovémto případě, uzavřel odvolací soud, účinky zastavení exekuce nastaly doručením tohoto usnesení a v provádění exekuce nemůže být pokračováno.
Rozhodnutí dovolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje – pouze – z ustanovení §238a odst. 1 písm. d) o.s.ř.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle §237 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že rozhodnutí odvolacího soudu není v napadeném výroku rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Z téhož důvodu není dovolání přípustné ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. d) o.s.ř. (jak nesprávně dovozuje povinný), jelikož i přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení přichází v úvahu jen za splnění podmínek předepsaných ustanovením §237 odst. 1, 3 o.s.ř., jež v těchto případech platí podle ustanovení §238a odst. 2 o.s.ř. obdobně.
Přípustnost dovolání neplyne ani z ustanovení §238 a §239 o.s.ř., jelikož usnesení, jímž odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil podle §219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. (tedy, jak uvedl odvolací soud, „bez náhrady“) v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Dovolání směřuje výslovně také do výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení, ani v této části však přípustné není.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, již proto, že usnesení o nákladech odvolacího řízení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/1998 pod poř. č. 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11/1997 pod poř. č. 88); kromě toho ovšem opět nejde o rozhodnutí měnící ani potvrzující.
Protože tedy dovolání není přípustné ani do jednoho z obou výslovně napadených výroků rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné, jež by jinak na náhradu nákladů dovolacího řízení měla právo, tyto náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; takové procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. dubna 2008
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu