ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.1349.2007.1
sp. zn. 21 Cdo 1349/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce E., a.s., zastoupenému advokátkou, proti žalovanému C. C., spol. s r.o., o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 96/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2006 č.j. 13 Co 471, 472/2006-64, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 26.5.2003 domáhal, aby byla určena neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, provedené dne 18.3.2003 žalovaným jako dražebníkem, jejímž předmětem byly nemovitosti označené jako \"objekt bydlení čp. 203, postavený na pozemku parc. č. 373/11, pozemek parc. č. 373/11 - zastavěná plocha a nádvoří a pozemek p.č. 373/6 - ostatní plocha, které jsou zapsány na LV pro katastrální území Š., obec P., okres P. u Katastrálního úřadu P.\". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný neupustil od dražby, i když navrhovatelka dražby K. b. a.s. neměla zajištěnou pohledávku přiznanou vykonatelným soudním rozhodnutím a právní vztahy ze zástavního práva byly založeny v době do 31.8.1998.
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 14.3.2005 č.j. 13 C 96/2003-35 zamítl žalobcův návrh, aby do řízení přistoupili na straně žalobce Ing. V. N., a A. N.,. Dospěl k závěru, že přistoupením dalších osob by se \"soudní projednávání věci prodloužilo\" a že Ing. V. N. a A. N. se mohou domáhat určení neplatnosti dražby samostatnou žalobou.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 30.9.2005 č.j. 13 Co 118/2005-43 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dovodil, že žalobce nebyl k žalobě o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ze dne 18.3.2003 legitimován již v době podání žaloby, neboť Ing. V. N. a A. N. byly vlastníky dražených nemovitostí v době konání dražby, že nápravu lze zjednat jen prostřednictvím záměny účastníků na straně žalobce a že je nepřípustné, aby institut záměny účastníků byl obcházen tím, že nejprve žalobce navrhne, aby do řízení na jeho straně přistoupil další účastník, a pak vezme zpět svou žalobu s tím, že v řízení bude pokračovat jen další žalobce, \"patrně z důvodu vyloučení nutnosti souhlasu žalovaného se záměnou\".
Dovolání žalobce podané proti tomuto usnesení odvolacího soudu Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 5.6.2006 č.j. 13C 96/2003-54 ve znění usnesení ze dne 17.8.2006 č.j. 13 C 96/2003-61 jako opožděné odmítl a rozhodl, že \"žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení\".
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 30.10.2006 č.j. 13 Co 471, 472/2006-64 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30.9.2005 č.j. 13 Co 118/2005-43 opožděně.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že usnesení odvolacího soudu ze dne 30.9.2005 č.j. 13 Co 118/2005-43 je třeba považovat za doručené až desátým dnem po uložení (dnem 1.2.2006) a že tedy své dovolání proti tomuto usnesení podal včas. Současně soudům vytýká, že o opožděnosti dovolání rozhodly bez nařízení jednání a že žalobce proto neměl možnost se vyjádřit k rozhodným skutečnostem.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].
Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé o žalobě na obnovu řízení [§238 odst. 1 písm. a) a §238 odst. 2 o.s.ř.], o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení §235h odst.1 věty druhé o.s.ř. [§238 odst. 1 písm. b) a §238 odst. 2 o.s.ř.], ve věci konkursu a vyrovnání [§238a odst. 1 písm. a) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o žalobě pro zmatečnost [§238a odst. 1 písm. b) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. c) a §238a odst. 2 o.s.ř.], ve věci zastavení výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. d) a §238a odst. 2 o.s.ř.], ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. e) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. f) a §238a odst. 2 o.s.ř.] nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních §336m odst.2 (§336n) a v §338za odst. 2 o.s.ř. [§238a odst. 1 písm. g) a §238a odst. 2 o.s.ř.].
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.1 písm.b) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst.1 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.b) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení §75a nebo §75b o.s.ř. nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví podle ustanovení §78d o.s.ř. [§239 odst.3 o.s.ř.].
V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dovolání pro opožděnost.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Pojem \"věc sama\" je totiž právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede; v řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je tedy věcí samou nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto. Napadené usnesení odvolacího soudu je rozhodnutím výlučně procesní povahy, které věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou a není tedy rozhodnutím o věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dovolání pro opožděnost, není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2005 sp. zn. 28 Cdo 1313/2005, které bylo uveřejněno pod č. 125 v časopisu Soudní judikatura, roč. 2005).
Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c odst.1 a §151 odst.1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2008
JUDr. Lubomír Drápal, v. r.
předseda senátu