ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.1782.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 1782/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně Ing. P. A., zastoupené advokátem, proti žalované G. N. a.s., zastoupené advokátem, o 647.618,40 Kč s úroky z prodlení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 207/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2008 č.j. 25 Co 424/2007-173, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně i žalované rozsudkem ze dne 24.1.2008 č.j. 25 Co 424/2007-173 potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 25.4.2007 č.j. 24 C 207/2005-142 v odstavci I. výroku, jímž byla žalované uložena povinnost „zaplatit žalobkyni částku 347.699,20 Kč s 2,5% úrokem z prodlení p.a. od 11.3.2005 do zaplacení“; ve výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba co do „částky 299.919,20 Kč s 2,5% úrokem z prodlení p.a. od 11.3.2005 do zaplacení“, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 299.919,20 Kč s 2,5% úrokem z prodlení od 11.3.2005 do zaplacení, a zároveň rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení před soudy obou stupňů 149.448,70 Kč. Odvolací soud vycházel z důkazů provedených soudem prvního stupně a ztotožnil se i s jeho skutkovým zjištěním, že na základě dodatků k pracovní smlouvě žalobkyně „vykonávala v rámci svého pracovního poměru u žalované širší výkon svých pracovních činností“. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dospěl k závěru, že „teprve dodatky ze dne 14.10.2004 a 17.12.2004“ „jasně stanovily předmět činnosti žalobkyně i způsob výpočtu odměny za jí provedenou činnost, jakož i podmínky splatnosti odměny“. Bylo zjištěno, že „vzájemná práva a povinnosti stran, tedy i závazek žalované k vyplacení odměny, se staly účinnými až podpisem“ dodatku č. 1 ze dne 14.10.2004, z čehož odvolací soud dovodil, že „pokud žalobkyně vykonávala nějakou činnost pro žalovanou nad rámec svých pracovních povinností ještě před 14.10.2004, tedy od července 2004, nelze podle názoru odvolacího sodu dospět k závěru, že se tak stalo na základě výše uvedených dodatků, respektive za odměnu v nich sjednanou“. Odvolací soud tak uzavřel, že „na daný případ nedopadá ustanovení §17 odst. 9 zák. č. 1/1992 Sb., a že při výpočtu hrubé mzdy v rozhodném období je třeba vycházet z celé odměny vyplacené žalobkyni žalovanou, tedy z částky 800.000,- Kč“. Po vypočtení výše jednotlivých nároků žalobkyně, když do výpočtu průměrné hrubé mzdy za rozhodné období od 1.10.2004 do 31.12.2004 započetl celou odměnu ve výši 800.000,- Kč, dospěl odvolací soud k závěru, že žaloba do částky 299.919,20 Kč byla opodstatněná.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které podáním ze dne 3.10.2008 vzala výslovně zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §150 a §151 o.s.ř., neboť žalovaná, která z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. listopadu 2008
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu