ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.3037.2007.1
sp. zn. 21 Cdo 3037/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně MUDr. H. B., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) Ing. R. M., 2) Ing. M. O., oběma zastoupeným advokátkou, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 8 C 320/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2006, č.j. 30 Co 506/2005-200, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2006, č.j. 30 Co 506/2005-200, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 31. 5. 2005, č.j. 8 C 320/99-180, doplněný usnesením téhož soudu ze dne 26. 7. 2005, č.j. 8 C 320/99-186, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (i po zrušení předchozího rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem rozhodl soud prvního stupně stejně – žalobu zamítl) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., protože napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř., neboť v dovolání byl uplatněn dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. – dovolatelka tvrdí, že „zjištění, která provedl soud druhého stupně (jakož i soud prvoinstanční), jsou nesprávná“, a že „se nevypořádal se všemi námitkami, které dovolatelka v pozici žalobkyně vznesla, zejména s okolností, že v době podpisu smlouvy byly její rozpoznávací schopnosti nikoli zachovalé“ [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přihlédnuto].
Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. března 2008
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu