ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.3231.2007.1
sp. zn. 21 Cdo 3231/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci dědictví po F. H., zemřelé dne, za účasti 1) M. H., 2) H. H., 3) V. H., vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. D 327/2000, o dovolání M. H. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. září 2006, č.j. 9 Co 635/2005-87, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Řízení o dědictví po F. H., zemřelé dne (dále též jen „zůstavitelka“), bylo zahájeno usnesením vydaným Okresním soudem v Mostě dne 13.3.2000, č.j. D 327/2000-2. Provedením úkonů v řízení o dědictví po zůstaviteli byla pověřena Mgr. A. Z., notářka v M. (§38 o.s.ř.).
Okresní soud v Mostě usnesením ze dne 12.5.2005, č.j. D 327/2000-76, určil obecnou cenu majetku zůstavitelky částkou 502.715,- Kč, výši jejích dluhů částkou 9.234,10 Kč a čistou hodnotu dědictví po zůstavitelce částkou 493.480,90 Kč; současně potvrdil, že dědictví po zůstavitelce, sestávající sestávající z věcí a jiných majetkových hodnot v rozhodnutí blíže popsaných, nabyli rovným dílem M. H., H. H. a V. H. Při posouzení dědického práva vycházel ze závěru, že dědici zůstavitelky jsou ze zákona její děti M. H., H. H. a V. H.
K odvolání M. H. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 21.9.2006, č.j. 9 Co 635/2005-87, usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 12.5.2005, č.j. D 327/2000-76, potvrdil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala M. H. dovolání.
Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12. a 15. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „zákon č. 30/2000 Sb.“) a zůstavitelka F. H. zemřela dne, tedy před 31.12.2000, je třeba dovolání v posuzovaném případě i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.) podle „dosavadních právních předpisů“, tj. podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen „o.s.ř.“).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání M. H. nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (t.j. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1 věty první a z ustanovení §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citovaná ustanovení představují zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutím ve věci samé).
V posuzovaném případě podala M. H. dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byla zastoupena advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měla právnické vzdělání. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 4.1.2007, č.j. D 327/2000-93, vyzval M. H., aby „si ve lhůtě tří dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání“; současně jmenovanou poučil, že „nebude-li ve stanovené lhůtě předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví“. Výzva byla M. H. doručena dne 18.1.2007.
Usnesením ze dne 5.4.2007, č.j. D 327/2000-96, pak Okresní soud v Mostě nepřiznal M. H. (k její žádosti) osvobození od soudních poplatků.
Do dnešního dne M. H. shora uvedené výzvě soudu prvního stupně nevyhověl a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil.
Vzhledem k tomu, že M. H. přes výzvu soudu neodstranila nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 o.s.ř., ačkoliv byla o důsledcích své nečinnosti poučena, Nejvyšší soud řízení o dovolání - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. března 2008
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu