ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.630.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 630/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. M. H., zastoupeného advokátem, proti žalované G. N. a.s. zastoupené advokátem, o 7.876.878,88 Kč s úroky z prodlení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 138/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2007 č.j. 12 Co 352/2007-190, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze k odvolání žalobce i žalované rozsudkem ze dne 7.11.2007 č.j. 12 Co 352/2007-190 potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26.2.2007 č.j. 22 C 138/2005-162 v odstavci I. výroku, jímž byla žalované uložena povinnost „zaplatit žalobci částku 4.348.338,70 Kč s 2,5% úroky z prodlení ročně jdoucími z této částky od 11.3.2005 do zaplacení“; ve výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba co do „částky 3.528.540,18 Kč s 2,5% úroky z prodlení ročně jdoucími z této částky od 11.3.2005 do zaplacení“, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované uložil povinnost „zaplatit žalobci 3.528.540,18 Kč s 2,5% úrokem z prodlení z této částky od 11.3.2005 do zaplacení“, a zároveň rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudy obou stupňů 1.306.280,80 Kč. Odvolací soud přezkoumal správnost závěru soudu I. stupně ohledně stanovení základu pro výpočet průměrného výdělku a ztotožnil se s jeho závěrem, že „odměnu vyplacenou žalobci v prosinci 2004 je třeba zahrnout do základu pro výpočet jeho průměrného výdělku, neboť je součástí jeho hrubé mzdy“. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dospěl k závěru, že odměnu vyplacenou v prosinci 2004 ve výši 3.000.000,-Kč bylo třeba zahrnout do základu pro výpočet žalobcova průměrného výdělku v plné výši“. Při posuzování této sporné otázky, tedy „za jaké období pracovní činnosti byla žalobci odměna vyplacena“, vycházel odvolací soud z ustanovení §17 odst. 9 zákona č. 1/1992 Sb., přičemž provedl nový výpočet průměrného výdělku v souladu s ustanovením §1 a §5 zákona č. 1/1992 Sb. a dovodil, že „na všech nárocích mělo být žalobci zaplaceno celkem 9.682.661,20 Kč, mohl tedy požadovat doplacení částkou 3.886.460,70 Kč, požadoval však zaplacení částky nižší ve výši 3.528.540,18 Kč“.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které podáním ze dne 10.9.2008 vzala výslovně zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §150 a §151 o.s.ř., neboť žalovaná, která z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. listopadu 2008
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu