ECLI:CZ:NS:2008:22.CDO.3484.2007.1
sp. zn. 22 Cdo 3484/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce J. K., zastoupeného advokátem, proti žalované J. R. (Š.), o uložení povinnosti osázet vytěženou část lesa a o vypořádání podílu z prodeje vytěžené dřevní hmoty, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 15 Nc 404/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2007, č. j. 56 Co 254/2007-49, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Šumperku („soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. června 2006, č. j. 15 Nc 404/2006-19, odmítl žalobu J. K., doručenou soudu 20. 4. 2006, ve které žalobce uplatňoval nároky vzniklé tím, že žalovaná vytěžila les v S. a peníze za vytěženou dřevní hmotu si ponechala, ač žalovaný je spoluvlastníkem lesa. Usnesení soudu prvního stupně odůvodnil tím, že žalobce dostatečně nereagoval na jeho výzvu k doplnění žaloby, resp. k odstranění jejích vad, učiněnou usnesením ze dne 5. června 2006, č. j. 15 Nc 404/2006-4, a pro vady žaloby v řízení nelze pokračovat.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 31. května 2007, č. j. 56 Co 254/2007-49, potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby. Konstatoval, že žalobce sice podáním z 15. 6. 2006 žalobu doplnil, aniž by však konkrétně, určitě a srozumitelně formuloval, jaké povinnosti mají být žalované soudem uloženy. Vady neodstranil ani v odvolání.
Proti usnesení odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o §239 odst. 3, věta před středníkem, občanského soudního řádu („OSŘ“) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v §241a odst. 2 písm. a) a b) OSŘ. Namítá, že odvolací soud stejně jako soud prvního stupně postupovaly velice formálně; tento formalismus vede k prodlužování jednání a k nemožnosti uplatnění nároků žalobce při jednání soudu. Dovolatel svoje požadavky v žalobě uvedl a jejich upřesnění mohlo být provedeno při jednání u soudu. Soud mohl rozhodnout, zda projedná všechny jeho požadavky, či jen některé a po jednání měl ve věci rozhodnout. Žalobce neměl k dispozici doklady o těžbě dřeva žalovanou a o podílu z dědictví, a proto předpokládal, že k jejich předložení soud žalovanou vyzve. Ví, že jsou jeho nároky oprávněné, nedokázal je však v době podání žaloby sám přesně specifikovat a očekával, že mu v tom soud pomůže. Uzavřel, že „soud má zkoumat pravdu při jednání“. Odvolací soud měl proto zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátit k novému řízení a rozhodnutí. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil jak rozhodnutí odvolacího soudu, tak rozhodnutí soudu prvního stupně a aby věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle §239 odst. 3 OSŘ, že je uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 2 písm. a) a b) OSŘ a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména §240 odst. 1, §241 odst. 1 OSŘ), napadené rozhodnutí přezkoumal; dovolání však není důvodné.
Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá (§79 odst. 1 OSŘ, věta první a druhá).
Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (§43 odst. 1 OSŘ). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (§43 odst. 2 OSŘ).
V dané věci se žalobce domáhal, aby žalované byly uloženy povinnosti uvedené v žalobě a na straně 3 rozsudku odvolacího soudu. Žalobní návrh je formulován neurčitě i bez ohledu na to, že v něm nejsou uvedeny částky, jejichž zaplacení se žalobce domáhal, příp. že není upřesněno, ve vztahu k jaké části lesa má žalovaná zabezpečit osázení. Lze sice přisvědčit námitce dovolatele, že nemohl znát přesnou výši částky, kterou žalovaná utržila a že prozatím tedy neuvedení této částky nebránilo pokračovat v řízení (žalobce mohl částku uvést na základě výsledků prvního jednání ve věci, resp. vyjádření žalované). Ovšem řízení nebylo zastaveno jen pro tyto nedostatky, ale i z toho důvodu, že žalobce srozumitelně neformuloval, jaké povinnosti mají být žalované uloženy [viz str. 3 body 1) až 4) rozsudku odvolacího soudu, na který se pro stručnost odkazuje]. Dovolací soud nemohl přehlédnout, že soud prvního stupně rozhodoval o žádosti ustanovit žalobci právního zástupce z řad advokátů, ovšem pro nedostatek součinnosti žalobce nakonec nebylo možno této žádosti vyhovět (viz č. l. 45 spisu); nečinnost žalovaného tak vedla k tomu, že podání nebylo kvalifikovaně opraveno a doplněno.
Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Proto nezbylo, než dovolání zamítnout (§243b odst. 2 OSŘ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolatel nebyl úspěšný a žalované takové náklady dovolacího řízení, na jejichž úhradu by měla právo (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §142 odst. 1 OSŘ), nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. února 2008
JUDr. Jiří S p á č i l , CSc., v. r.
předseda senátu