ECLI:CZ:NS:2008:22.CDO.4493.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 4493/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Zrůsta ve věci žalobkyně E. M., proti žalované Č. r., o přiznání vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 14 Nc 1193/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. dubna 2008, č. j. 12 Co 11/2007-62, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Třebíči („soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. listopadu 2006, č. j. 14 Nc 1193/2006-29, odmítl „podání J. M. a E. M., kterým se zahajuje řízení“ ze dne 27. 9. 2006, doručené mu 6. 10. 2006, „nazvané jako návrh na zahájení řízení o přiznání vlastnického práva“ s označením E. M. jako žalobkyně, zastoupené manželem J. M. a Č. r. jako žalované. Takto soud prvního stupně rozhodl podle §43 odst. 2 občanského soudního řádu („OSŘ“), neboť předmětné podání nesplňovalo podle jeho názoru podmínky stanovené v §42 odst. 4 a §79 odst. 1 a 2 OSŘ a podatelé je nedoplnili ve smyslu výzvy téhož soudu učiněné v jeho usnesení ze dne 12. října 2006, č. j. 14 Nc 1193/2006-25.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 30. dubna 2008, č. j. 12 Co 11/2007-62, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 3. listopadu 2006, č. j. 14 Nc 1193/2006-29, „s tím, že se odmítá podání žalobkyně ze dne 27. 9. 2006 ve spojení s jeho doplněním ze dne 20. 10. 2006“, a rozhodl o nákladech řízení. Po podrobné analýze nedostatků, jež předmětné podání vykazovalo, se odvolací soud ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, jehož výrok toliko formulačně upřesnil. Žalobkyni poučil o možnosti podat proti jeho rozhodnutí do dvou měsíců dovolání. Toto usnesení bylo doručeno J. M., jako právnímu zástupci žalobkyně v řízení před soudy obou stupňů, dne 9. června 2008.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně, nezastoupená advokátem, dne 8. srpna 2008, tedy ve lhůtě stanovené v §240 odst. 1 OSŘ, dovolání, podepsané kromě ní i jejím manželem J. M. jako jejím zástupcem. Usnesením ze dne 13. srpna 2008, č. j. 14 Nc 1193/2006-72, ji soud prvního stupně vyzval, aby si ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolila svým zástupcem pro dovolací řízení advokáta a předložila jeho plnou moc. Současně ji poučil o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu §104 odst. 2 OSŘ.
Nejvyšší soud, jemuž soud prvního stupně věc dne 6. října 2008 předložil k dalšímu řízení, shledal, že dovolatelka ve smyslu výzvy soudu prvního stupně, plynoucí z jeho usnesení ze dne 13. srpna 2008, č. j. 14 Nc 1193/2006-72, nepostupovala. Podle §241 OSŘ musí být dovolatel v dovolacím řízení zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání podaného žalobkyní zastoupení advokátem nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka přes výzvu soudu prvního stupně tedy nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení neodstranila, ačkoliv byla o procesních následcích nesplněné této výzvy poučena.
Vzhledem k tomu, že povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou tohoto řízení, jejíž nedostatek brání vydání rozhodnutí ve věci samé (§241 OSŘ) a protože k odstranění tohoto nedostatku nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 OSŘ zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odpovídá §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) OSŘ.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. listopadu 2008
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v. r.
předseda senátu