ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.181.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 181/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobce P. P., proti žalované J. K., o náhradu škody, vedené Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 17 C 386/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2007, č.j. 53 Co 512/2006-404, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 1. 2007, č.j. 53 Co 512/2006-404, potvrdil usnesení ze dne 12. 10. 2006, č.j. 17 C 386/2000-396, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 zastavil řízení o odvolání žalobce proti rozsudku téhož soudu ze dne 11. 3. 2003, č.j. 17 C 386/2000-171, pro nesplnění poplatkové povinnosti žalobce spojené s podáním odvolání, a rozhodl o nákladech řízení; odvolací soud současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal žalobce dovolání, v němž (nemístně hrubým způsobem) žádá o ustanovení „advokáta ex offo“ a obecně zdůvodňuje podání dovolání tvrzením o „protizákonné a protiústavní činnosti“ soudců. Přípustností dovolání se dovolatel nezabývá a neuplatňuje ani žádné konkrétní dovolací důvody podřaditelné ustanovení §241a odst. 2 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a „aby byla žaloba v plném znění a v celém obsahu potvrzena“.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 7. 5. 2007, č.j. 17 C 386/2000-419 (potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2007, č.j. 53 Co 272/2007-428), zamítl návrh žalobce na ustanovení advokáta pro dovolací řízení podle §30 odst. 2 o.s.ř., neboť u žalobce neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Dovolání není přípustné, jak byl ostatně dovolatel v napadeném usnesení odvolacího soudu správně poučen.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu nelze založit podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku není rozhodnutím ve věci samé, je totiž rozhodnutím výlučně procesní povahy, které věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou.
Ustanovení §238, §238a odst. 1 a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Lze tedy uzavřít, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, není přípustné (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2007, sp. zn. 21 Cdo 933/2006, nebo obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2002, pod poř. č. 102).
Okolnost, že dovolatel není zastoupen advokátem, ač nemá právnické vzdělání, je vzhledem k ustanovení §241b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. (jež odstranění nedostatku povinného právního zastoupení dovolatele v případě nepřípustnosti dovolání nevyžaduje) pro rozhodnutí dovolacího soudu bez významu.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Žalobce podáním nepřípustného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, žalované však náklady řízení prokazatelně nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu