ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.215.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 215/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce I. M., proti žalovanému označenému „Stát ČR, P. Č. r., M. ř. O.“, o 50.051.000,-Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 Nc 8/2005, k dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2006, č. j. 11 Co 570/2006-27, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 4. 2006, č. j. 23 Nc 8/2005-14, odmítl podání žalobce ze dne 19. 12. 2005 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 8. 2006, č. j. 11 Co 570/2006-27, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání, jímž napadá správnost závěrů odvolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. odstavec 1 neplatí,
a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,
b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, §21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Podle ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř. dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odst. 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, §21a, §21b, nebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení §241 o.s.ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání věcně rozhodnout.
Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2006, č.j. 23 Nc 80/2005-36, které bylo žalobci doručeno dne 22. 11. 2006, byl žalobce vyzván, (s ohledem na to, že nemá právnické vzdělání), aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení předložil plnou moc advokáta nebo notáře, který ho zastupuje při podání dovolání, a byl poučen, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno.
Na toto usnesení žalobce reagoval podáním ze dne 22. 11. 2006, ve kterém sděluje, že má právnické vzdělání, jehož dosáhl „samostudováním a navštěvováním různých kurzů“. Poukazuje na to, že zákon nestanoví, co se rozumí právnickým vzděláním, tj. jakou školu musí mít ukončenu; důkazem o jeho právnickém vzdělání je podle něj okolnost, že vyhrál několik soudních sporů nad advokáty a úředníky s titulem JUDr. Zdůrazňuje ústavní zákaz diskriminace a vyjadřuje názor, že tomuto zákazu odporuje požadavek povinného právnického vzdělání dovolatele.
Přestože byl dovolatel poučen o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení, advokáta si po řádně doručené výzvě soudu a ani dodatečně nezvolil, ani nedoložil, že by měl právnické vzdělání.
Pokud dovolatel namítal, že zákon blíže nestanoví, co se rozumí právnickým vzděláním, a dovozoval, že tuto podmínku splňuje, neboť získal právnické vzdělání samostudiem a návštěvou „různých kurzů“, pak s jeho názorem nelze souhlasit a je třeba odkázat na ustálenou soudní praxi, dle níž podmínku právnického vzdělání podle §241 odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o.s.ř. splňuje jen dovolatel, který získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území ČSFR nebo jejích právních předchůdců, případně dovolatel s nostrifikovaným zahraničním vysokoškolským právnickým vzděláním (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1638/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2000, pod č. 25).
K námitce dovolatele dovozující protiústavnost požadavku povinného právního zastoupení lze dodat, že Ústavní soud již dříve dovodil (v usnesení ze dne 14. 9. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 43/2000, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 19, usnesení č. 32), že právní úpravu povinného zastoupení dovolatele, (pokud sám není právnicky vzdělán anebo za něj nejedná jeho zaměstnanec či člen s právnickým vzděláním) nepovažuje za vymykající se ústavně garantovanému právu na přístup jednotlivce k soudu, zakotvenému v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Povinné zastoupení advokátem v civilním řízení je institutem, který má své místo i v jiných evropských právních řádech, a i přes odlišnost jeho rozsahu se vždy vyžaduje u soudů vyšších instancí. Není pochyb o tom, že smyslem a účelem povinného zastoupení je poskytnout dovolateli kvalifikovanou právní pomoc na profesionální úrovni především proto, aby dovolání koncipované jako opravný prostředek, jehož užití je připuštěno jen mimořádně, vyhovovalo všem formálním požadavkům. Požadavek, aby dovolatel byl zastoupen v dovolacím řízení advokátem, proto nelze považovat za protiústavní. V souladu s tímto závěrem Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi odmítá ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu, jimiž bylo dovolací řízení zastaveno pro nesplnění podmínky povinného právního zastoupení dovolatele (srov. např. usnesení ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. II. ÚS 234/03, ze dne 14. 7. 2005, sp. zn. II. ÚS 27/05, nebo ze dne 16. 7. 2007, sp. zn. I. ÚS 592/06).
Dovolatel tedy nesplňuje podmínku právnického vzdělání a nedostatek podmínky právního zastoupení v dovolacím řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první, odst. 4 o.s.ř. ani přes výzvu a poučení neodstranil. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil, aniž bylo třeba zabývat se otázkou dalších náležitostí podaného dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. března 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu