ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.4938.2007.1
sp. zn. 25 Cdo 4938/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobců a) J. V., zastoupené B. V., jako obecným zmocněncem, a b) B. V., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) J. M., a 2) M. M., o provedení prací a oprav a zaplacení částky 25.000,- Kč, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 11 C 272/2002, o dovolání žalobce b) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. května 2006, č.j. 22 Co 207/2006-130, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 16. 5. 2006, č.j. 22 Co 207/2006-130, potvrdil usnesení Okresního soudu Praha - východ (soud prvního stupně) ze dne 3. 11. 2005, č.j. 11 C 272/2002-121, jímž soud prvního stupně v souladu s ustanovením §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil řízení, neboť soudní poplatek splatný s podáním návrhu na zahájení řízení nebyl přes výzvu soudu zaplacen ve správné výši, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním žalobce b) zastoupený advokátem. Vytýká soudům obou stupňů, že mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků podle ustanovení §138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v plném rozsahu. Pochybení odvolacího soudu spatřuje dovolatel v tom, že se soud dostatečně nezabýval jeho argumenty svědčícími pro přiznání úplného osvobození od soudních poplatků, a uvádí skutečnosti, pro které by mu osvobození mělo být přiznáno. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání však není přípustné, jak byl ostatně dovolatel v napadeném usnesení odvolacího soudu správně poučen.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu nelze založit podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku není rozhodnutím ve věci samé.
Ustanovení §238, §238a odst. 1 a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Lze tedy uzavřít, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, není přípustné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2002, pod poř. č. 102).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Žalobce b) podáním nepřípustného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, žalovaným však náklady řízení prokazatelně nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu