ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.3821.2008.1
sp. zn. 28 Cdo 3821/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a) J. B., a b) J. B., zastoupených advokátkou, proti žalovaným 1) České republice – M. s., a 2) České republice – Ú. p. z. s. v. v. m., o 300.000.000,- USD, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 23 C 124/2005, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. dubna 2008, č. j. 23 Co 112/2008-175, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 30. 4. 2008, č. j. 23 Co 112/2008-175, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. 1. 2008, č. j. 23 C 124/2005-166, jímž okresní soud zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku v souladu s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Žalobci podali proti tomuto usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Namítají, že je dán dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání uvádějí argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a domáhají se zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníky řízení) ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé /písm. a)/, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně, kterým soud I. stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil /písm. b)/, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písm. b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam /písm. c)/.
Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku je sice usnesením, jímž se řízení končí, není však usnesením „ve věci samé“. Přípustnost dovolání nezakládají ani ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. S ohledem na ustanovení §241b odst. 2, část věty za středníkem, o. s. ř. se dovolací soud blíže nezabýval žádostí žalobců o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Jak vyplývá ze shora uvedeného, dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobci nemají na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. listopadu 2008
JUDr. Josef R a k o v s k ý
předseda senátu