ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.871.2007.1
sp. zn. 28 Cdo 871/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce S. d. č.p. 1665 ve S., zastoupeného advokátkou, proti žalované A. H., zastoupené advokátem, o zaplacení 26.449,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 17 C 70/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2006, č.j. 27 Co 158/2006-125, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze výše označeným byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 7. 9. 2005, č.j. 17 C 70/2005-66, kterým byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 26.449,50 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 3 % ročně jdoucím od 12. 9. 2004 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku soudu prvního stupně. Žalovaná byla zavázána k zaplacení nákladů odvolacího řízení, jež protistraně vznikly ve výši 434,- Kč.
Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, podle kterých žalovaná ještě jako původní vlastník domu č.p. 1665 ve S. ve V. u. vymezila byty, nebytové prostory a společné části této budovy. Z prohlášení vlastníka podle §4 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ze dne 4. 11. 2001 byl vymezen v prvním podlaží nebytový prostor – jednotka č. 1665/101 o celkové ploše s příslušenstvím 138,8 m2. Jako nynější vlastník tohoto prostoru byla podle výpisu z katastru nemovitostí zjištěna žalovaná. Podle stanov žalobce je povinností člena Společenství měsíčně platit stanovené zálohy na správu a provoz společných částí domu a příspěvky na rezervu oprav domů i v případě, že byt nebude obýván (čl. V bod 2.2. stanov). Bylo též prokázáno, že podle vyúčtování úhrad spojených s užíváním nebytového prostoru č. 1665/101 ze dne 28. 4. 2004 vznikl žalované na úhradách za období 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003 nedoplatek ve výši 26.450,- Kč. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně, jenž postupoval podle
§9a odst. 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb. Nárok žalobce na zaplacení dlužné částky byl důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila nedoplatek vzniklý vyúčtováním úhrad spojených s užíváním nebytového prostoru č. 1665/01 ve V. u. ve S.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná podle §237 odst. 1 písm. c/
o. s. ř. dovolání s odůvodněním zásadního právního významu napadeného rozhodnutí. Dovolatelka namítala procesní vady jak v řízení před soudem prvního stupně, ve kterém byl dovolatelce ustanoven opatrovník (aniž by podle dovolatelky byl k tomu důvod), tak v řízení před odvolacím soudem, který na žádost dovolatelky neodročil nařízené jednání. Dovolatelce tak mělo být opakovaně odňato právo účastnit se soudního jednání. Dovolatelka též zpochybňovala platnost přijetí usnesení žalobce o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek. Dovolatelka žádala dovolací soud, aby kromě odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu jej též zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobce se k dovolání písemně nevyjádřil.
Nejvyšší soud zjistil, že žalovaná, zastoupená advokátem, podala dovolání v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná dovozovala přípustnost dovolání z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. a uplatněné dovolací důvody, jež by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, bylo možné podřadit pod §241a odst. 2 písm. a/, b/ o. s. ř.
Přípustnost dovolání je podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř. (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Přestože dovolatelka opírá své dovolání též o nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), v jeho obsahu vytýká soudům nižších instancí pouze procesní vady řízení, tedy uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. Z okolností uplatněných v rámci tohoto dovolacího důvodu však nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam. Je tomu tak proto, že konkrétní vada řízení (v níž nejde o spor o právo) nemá judikatorní přesah a o rozpor s hmotným právem jít nemůže (viz usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 751/2003, a řada dalších). Ostatně v dovolání ani není jasně vymezena konkrétní právní otázka.
Dovolatelka též napadala legálnost usnesení žalobce, jímž byla stanovena pravidla pro rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek. Dovolací soud však nemůže přezkoumávat skutková zjištění odvolacího soudu, na jejichž základě dospěl odvolací soud ke svým skutkovým zjištěním. Dovolací soud – který je soudem právního přezkumu, nikoli soudem „skutkovým“, resp. nalézacím – je tímto skutkovým základem vázán a není oprávněn jej měnit (viz konstantní výklad zásad dovolacího řízení včetně komentářů zejména k §243a o. s. ř.). Zjištění o obsahu předmětného usnesení vychází z provedeného listinného důkazu a odvolací soud je následně správně posoudil po stránce hmotněprávní.
Dovolací soud proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. dovolání žalované odmítl.
Žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, žalovaná nebyla úspěšná.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 28. března 2008
JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.
předseda senátu