Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2008, sp. zn. 29 Cdo 12/2007 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.12.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.12.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 12/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky I., s. r. o., zastoupené JUDr. Ing. V. L. advokátem, o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. C 10251, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. září 2006, č. j. 7 Cmo 70/2006 – 68, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud výrok II. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. dubna 2005, č. j. F 1911/2005, F 7648/2005, C 10251/4 – 58, kterým tento soud zamítl návrh v části zápisu předmětu podnikání (výrok I.) a současně určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud v řízení provedeném podle občanského soudního řádu a obchodního zákoníku ve znění před 15. březnem 2006, v odůvodnění usnesení především uvedl, že podle §110 odst. 1 písm. c) a §57 odst. 3 obchodního zákoníku (dále též jenobch. zák.) musí zakladatelská listina „jednoosobní“ společnosti s ručením omezeným kromě jiného obsahovat i předmět podnikání (činnosti) společnosti. K její změně dochází rozhodnutím jediného společníka podle §132 obch. zák. Protože pro zakladatelskou listinu je nutná forma notářského zápisu (§57 odst. 3 obch. zák), je nutná i pro její změnu (§63 obch. zák.). Odvolací soud akcentoval, že sama navrhovatelka při posledním rozšíření předmětu podnikání o činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců tento požadavek zákona akceptovala a rozhodla o změně zakladatelské listiny formou notářského zápisu ze dne 26. září 2003. Ze soudního spisu odvolací soud zjistil, že společenská smlouva resp. zakladatelská listina ani její dodatek neobsahuje předmět podnikání – chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb, z čehož dovodil, že rejstříkovému soudu tak nebylo doloženo, že zakladatelská listina obsahuje činnost předmětu podnikání, jež byla navržena k zápisu do obchodního rejstříku. Nebyly tak doloženy předpoklady k provedení předmětného zápisu stanovené právními předpisy [§200d odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“)]. Podle §10 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „živnostenský zákon“) – pokračoval odvolací soud - oprávnění provozovat živnost vzniká právnickým osobám již zapsaným v obchodním rejstříku u ohlašovacích živností dnem ohlášení. Toto ustanovení však nestanoví nic o tom, že by právnická osoba resp. společnost s ručením omezeným nemusela mít v takovém případě činnost představující ohlašovací živnost uvedenou jako předmět podnikání v příslušném zakladatelském dokumentu resp. v zakladatelské listině u „jednoosobní“ společnosti s ručením omezeným. Tato povinnost trvá a je spolu s doložením příslušného živnostenského oprávnění jedním ze zákonných předpokladů zápisu takové činnosti předmětu podnikání do obchodního rejstříku, uzavřel odvolací soud. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Pokud jde o přípustnost, odkázala na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a pokud jde o dovolací důvod, namítá že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tedy specifikuje dovolací důvod, jenž je podřaditelný ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolatelka je názoru, že podle §125 odst. 1 písm. d) a §141 obch. zák., sice může dojít ke změně společenské smlouvy rozhodnutím jediného společníka ve formě notářského zápisu, ale že k takové změně může dojít i na základě jiných právních skutečností. Tak je tomu i v tomto případě, kdy za jinou právní skutečnost považuje dovolatelka vznik živnosti na základě ohlášení podle §10 odst. 1 živnostenského zákona, u již vzniklé společnosti. Nastala tedy situace, kdy je dovolatelka oprávněna podnikat podle živnostenského listu, protože již došlo k ohlášení živnosti, ale rejstříkový soud odmítá toto oprávnění zapsat do obchodního rejstříku. Ohlášením živnosti došlo k nastolení nesouladu mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem. Dovolatelka, za účelem splnění zákonné povinnosti uložené jí §28 odst. 7 obch. zák. a odstranění nesouladu, podala návrh na zápis změn. Odvolací soud a taktéž soud prvního stupně svým zamítavým usnesením tento protiprávní stav udržuje. Dovolatelka dále argumentuje tím, že došlo-li ke změně společenské smlouvy vznikem živnosti ohlášením, vzniká jí povinnost vyhotovit úplné znění společenské smlouvy a uložit ji společně s listinou prokazující změnu společenské smlouvy – živnostenským listem – do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu podle §141 odst. 4 obch. zák. Obchodní zákoník však nikde nestanoví, že toto úplné znění by muselo mít formu notářského zápisu. Dovolatelka poukazuje na znění §141 odst. 1 obch. zák., podle něhož může dojít ke změně společenské smlouvy kromě rozhodnutí valné hromady (o které v tomto případě musí být pořízen notářský zápis) i souhlasem všech společníků, pro který zákon opět nikde nevyžaduje formu notářského zápisu. V tomto případě jde o „jednosobní“ společnost s ručením omezeným, kde jediným společníkem a jediným jednatelem je jedna a ta samá osoba, z čehož dovolatelka dovozuje, že rozhodne-li se jediný jednatel a společník této společnosti pro nový předmět podnikání ohlášením živnosti, jde bezesporu o změnu společenské smlouvy provedenou souhlasem „všech“. Vůle tohoto jednatele nemůže být nikdy rozdílná s vůlí tohoto společníka. Napadané rozhodnutí považuje dovolatelka za nepřípustné vměšování do vztahů společnosti. Dovolatelka uzavírá, že již dnem ohlášení živnosti je oprávněna z veřejnoprávního hlediska podnikat a toto oprávnění jí nemůže být rozhodnutím rejstříkového soudu odňato. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil posledně jmenovanému soudu k dalšímu řízení. Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Zásadní právní význam dovolací soud neshledává, neboť právní otázku, zda k návrhu na povolení zápisu změny předmětu podnikání do obchodního rejstříku musí navrhovatel doložit kromě příslušných podnikatelských oprávnění i dohodu či rozhodnutí o změně společenské smlouvy týkající se předmětu podnikání, již vyřešil v usnesení ze dne 24. dubna 2007, sp. zn. 29 Odo 844/2006 uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2007, pod číslem 114. V tomto usnesení Nejvyšší soud uzavřel, že není pochyb o tom, že změní-li společnost předmět podnikání, musí se odpovídajícím způsobem změnit i společenská smlouva, jejíž podstatnou náležitostí je předmět podnikání [§110 odst. 1 písm. c) obch. zák.]. Podle ustanovení §125 odst. 1 písm. d) obch. zák. rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy valná hromada (popř. jediný společník), nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností. Právní skutečností zakládající bez dalšího změnu společenské smlouvy může být pouze taková právní skutečnost, se kterou spojuje změnu společenské smlouvy právní předpis. Tak tomu je např. u zápisu zvýšení nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku (poté, co o něm rozhodla valná hromada) anebo u rozhodnutí o vyloučení společníka ze společnosti podle ustanovení §113 odst. 3 a 4 obch. zák. Přitom závěr, že se v důsledku určité právní skutečnosti mění společenská smlouva, nemusí být v právním předpisu upraven výslovně, musí však být jednoznačně odvoditelný z kontextu jednotlivých ustanovení. Tak např. o zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným obchodní zákoník stanoví, že o něm rozhoduje valná hromada [§125 odst. 1 písm. e) obch. zák.], přičemž z toho, že rozhodování o něm zařazuje do působnosti valné hromady vedle rozhodování o změně společenské smlouvy, plyne, že je nepovažuje za rozhodování o změně společenské smlouvy. Pokud pak obchodní zákoník v ustanovení §145 určuje, že zvýšení základního kapitálu je účinné (tj. dochází k němu) ke dni zápisu do obchodního rejstříku (a to bez ohledu na to, že nedošlo k rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy), lze z uvedených ustanovení jednoznačně dovodit, že zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku dochází k odpovídající změně společenské smlouvy, aniž by o ní musela valná hromada rozhodnout či se na ni dohodnout všichni společníci. Tak tomu ale není u změny předmětu podnikání. Jak shora uvedeno, taková změna je změnou společenské smlouvy a obchodní zákoník ani jiný právní předpis nestanoví (a ani z nich nevyplývá), že by získáním podnikatelského oprávnění nad rámec dosavadního předmětu podnikání došlo ke změně společenské smlouvy. I když je pravdou, že splněním podmínek stanovených živnostenským zákonem vzniká oprávnění k podnikatelské činnosti podle tohoto zákona, neznamená to, že by tím došlo ke změně společenské smlouvy. Takový stav je ostatně zcela logický, neboť o udělení živnostenského oprávnění bude žádat jednatel společnosti, nikoli její společníci (či jediný společník), a do působnosti jednatele nepatří rozhodnout o změně předmětu podnikání (a tedy i společenské smlouvy), když takové zásadní rozhodnutí přísluší výhradně společníkům. Za stavu dovozovaného dovolatelkou by však fakticky rozhodoval o změně společenské smlouvy jednatel, což obchodní zákoník nepřipouští. Namítá-li pak dovolatelka, že v důsledku napadeného rozhodnutí došlo k rozporu mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem není její námitka důvodná. Z ustanovení §28 odst. 1 písm. b) ve vazbě na ustanovení §125 odst. 1 písm. d) obch. zák. ve znění účinném do 1. července 2005, vyplývá, že změnu předmětu podnikání společnosti s ručením omezeným lze zapsat do obchodního rejstříku jen tehdy, jsou-li splněny oba zákonem stanovené předpoklady, tj. že společnost splnila podmínky stanovené živnostenským zákonem a že byla odpovídajícím způsobem změněna společenská smlouva. Protože podle ustanovení §32 odst. 2 obch. zák. musí být návrh na zápis do obchodního rejstříku doložen listinami o skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bylo povinností navrhovatelky doložit kromě příslušných podnikatelských oprávnění i rozhodnutí jediného zakladatele o změně zakladatelské listiny v části týkající se předmětu podnikání. Neučinila-li tak dovolatelka, rejstříkový soud zamítl její návrh právem. Napadené rozhodnutí je s těmito judikatorními závěry v souladu. Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. je odmítl O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. února 2007 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2008
Spisová značka:29 Cdo 12/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.12.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02