ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4585.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 4585/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně O. P., a. s., zastoupené JUDr. L. H., advokátem, , proti žalované P.-G. s. r. o., JUDr. M. Ž., advokátem, , o určení vlastnického práva k nemovitosti, o nařízení předběžného opatření, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 Cm 12/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2008, č. j. 11 Cmo 80/2008-266, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení ze dne 24. ledna 2008, č. j. 37 Cm 12/2008-132, jímž Městský soud v Praze vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření tak, že návrh zamítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, navrhujíc, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby je Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné, případně zamítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření, však usnesením ve věci samé není.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Přípustností dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud mění nebo potvrzuje usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o tom, zda nařídí předběžné opatření, se Nejvyšší soud ostatně zabýval v usnesení uveřejněném pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.].
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. listopadu 2008
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu