Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2008, sp. zn. 29 Cdo 4613/2008 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4613.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4613.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 4613/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně e. C., a.s., zast. Mgr. J. V., advokátem, proti žalovaným 1) E. S., s.r.o., 2) J. Š., 3) S. G., a 4) H. Š., o zaplacení částky 615.471,73 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 27 Sm 473/2006, o dovolání čtvrté žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. června 2008, č.j. 7 Cmo 190/2008 – 47, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Olomouci usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. června 2007, č. j. 27 Sm 473/2006 – 25, jímž tento soud odmítl námitky čtvrté žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 14. prosince 2006, č. j. 27 Sm 472/2006 – 11 (dále jen „směnečný platební rozkaz“) jako opožděné (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací soud konstatoval, že směnečný platební rozkaz byl čtvrté žalované doručen dne 22. prosince 2006. Lhůta k podání námitek začala běžet dne 23. prosince 2006 a jejím posledním dnem byl den 27. prosince 2006, když dny 25. a 26. prosince jsou svátky. Čtvrtá žalovaná podala námitky dne 28. prosince 2006, tedy po uplynutí lhůty k jejich podání. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala čtvrtá žalovaná dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení §239 odst. 2 písm. a) a odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). Dovolatelka má za to, že řízení je postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Vadu řízení spatřuje v tom, že směnečný platební rozkaz byl vydán proti čtyřem směnečně zavázaným osobám, přičemž první žalované nebyl doručen. V důsledku toho pak soud prvního stupně směnečný platební rozkaz vůči první žalované zrušil. Dovolatelka považuje toto rozhodnutí za nesprávné. Podle ustanovení §175 odst. 2 o. s. ř. se na směnečný platební rozkaz vztahují ustanovení §173 odst. 2 a §174 odst. 4 o. s. ř. Dle ustanovení §173 odst. 2 o. s. ř. soud usnesením zruší platební rozkaz v plném rozsahu, pokud jej nelze doručit byť jen jednomu ze žalovaných. Ustanovení §173 odst. 2 o. s. ř. je nutno interpretovat tak, že nelze zrušit platební rozkaz toliko vůči jednomu ze žalovaných, byť žalovaní vystupují v procesním postavení samostatných účastníků. Zrušil-li soud prvního stupně směnečný platební rozkaz jenom vůči první žalované, zatížil řízení podstatnou vadou. Vzhledem k tomu, že soud zruší vydaný směnečný platební rozkaz z důvodu nedostatku doručení kdykoli bez návrhu, neměl projednávat námitky, a to ani z hlediska přípustnosti ani z hlediska obsahu. Odvolací soud pak postupoval nesprávně, zabýval-li se odvoláním proti usnesení o odmítnutí námitek, aniž předem vyzval soud prvního stupně ke zrušení směnečného platebního rozkazu jako celku. Proto dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a zrušil též jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť dovolací důvod se vztahuje i na rozhodnutí tohoto soudu. Jak již Nejvyšší soud uzavřel v rozhodnutí uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 86/2003, není dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl jako nepřípustné. Žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení náklady řízení. Proto dovolací soud rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení tak, jak se uvádí ve výroku. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. listopadu 2008 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/26/2008
Spisová značka:29 Cdo 4613/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.4613.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§236 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-03