ECLI:CZ:NS:2008:29.ND.321.2007.1
sp. zn. 29 Nd 321/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně A. B., zastoupené obecným zmocněncem, proti žalovaným 1) Okresnímu soudu v K., 2) Krajskému soudu v P., 3) Vrchnímu soudu v P., a 4) Nejvyššímu soudu České republiky, o uložení povinnosti, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 7 C 23/2007, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze Mgr. M. T., JUDr. M. D., JUDr. M. Ch., JUDr. L. D., JUDr. D. M., JUDr. M. G. a JUDr. V. R. Ph.D., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 115/2007.
Odůvodnění:
V označené právní věci žalobkyně podala námitku vyloučení soudců Okresního soudu v K., Krajského soudu v P., Vrchního soudu v P. a Nejvyššího soudu České republiky. Skutečností, která zakládá důvod pochybovat o nepodjatosti každého soudce uvedených soudů, je jejich pracovní zařazení u žalovaných soudů, když všichni jejich soudci by mohli být rozhodnutím soudu prvního stupně dotčeni v jejich právech, neboť „splnění navrhované povinnosti by spočívalo v uložení povinností všem jejich soudcům“ (viz žalobní požadavek, aby žalovaní uložili všem svým soudcům doplnit si ve lhůtě jednoho roku od právní moci rozhodnutí právní vzdělání v oblasti vlastnických práv k nemovitostem na úroveň vyspělých států Evropské unie).
Ve výroku označení soudci Vrchního soudu v Praze (členové senátu, který podle rozvrhu práce má rozhodovat o námitce žalobkyně na vyloučení soudců Krajského soudu v Plzni a členové senátu zastupujícího) se shodně vyjádřili tak, že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah.
Námitka vyloučení směřující proti všem soudcům Nejvyššího soudu, odůvodněná jejich pracovním zařazením u tohoto soudu, nebrání příslušnému senátu (složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Krčmáře a Mgr. Petra Šuka) v rozhodnutí o návrhu na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, již proto, že ustanovení §12 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o vyloučení soudu (jako celku) z projednání věci se nemůže týkat Nejvyššího soudu. V soustavě obecných soudů je Nejvyšší soud jediným vrcholným soudním orgánem (srov. čl. 91 odst. 1 a čl. 92 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky) a věc mu tudíž nemůže být odňata, přičemž neexistuje ani „nadřízený soud“ (§12 odst. 3 o. s. ř.), který by o přikázání věci jinému soudu v takovém případě mohl rozhodnout. Argumenty žalobkyně o vyloučení všech soudců Nejvyššího soudu (bez jakékoli konkretizace námitek ve vztahu k jednotlivým soudcům tohoto soudu) tak jsou nerozhodné.
Podle ustanovení §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívající v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Jelikož v posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze (takové okolnosti Nejvyšší soud v tvrzeních žalobkyně neshledává), Nejvyšší soud rozhodl, že ve výroku označení soudci uvedeného soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí o návrhu žalobkyně na vyloučení soudců Krajského soudu v Plzni.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. února 2008
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu