ECLI:CZ:NS:2008:29.ND.84.2008.1
sp. zn. 29 Nd 84/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. N., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Mgr. M. Ž., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně M. T. a. s., o určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Cm 378/2007, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Cm 378/2007 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu dne 4. března 2008 shora uvedenou věc s návrhem na její delegaci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě, s tím, že žalobce i jeho zástupce mají bydliště (resp. sídlo) v Olomouci, přičemž „pracoviště žalobce, s nímž souvisí předmětný nárok, bylo taktéž v Olomouci“. Předkládajícímu soudu je pak z úřední činnosti známo, že od 1. ledna 2008 „vyřizuje pobočka Olomouc Krajského soudu v Ostravě i obchodní věci“.
Účastníci, ač vyzváni, se k postupu soudu nevyjádřili.
Podle ustanovení §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věcí jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání a rozhodnutí věci jiným, než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Argumenty uváděné Městským soudem v Praze postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. neodůvodňují, když nejsou způsobilé prolomit zásadu vyjádřenou v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudů i soudce stanoví zákon. Samotná skutečnost, že bydliště žalobce a sídlo jeho zástupce leží mimo obvod působnosti místně příslušného soudu, je totiž v občanském soudním řízení zcela běžná, přičemž předkládající soud neuvádí žádný relevantní důvod, z něhož by bylo možné usuzovat, že řízení před Krajským soudem v Ostravě bude rychlejší a hospodárnější. Konečně nelze přehlédnout, že v dané věci jde o spor vyvolaný konkursem, pro jehož projednání a rozhodnutí stanoví zákon výlučnou příslušnost soudu, u něhož je prováděn konkurs [§88 písm. i) o. s. ř.].
Nejvyšší soud proto věc jinému soudu z důvodu vhodnosti nepřikázal.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. dubna 2008
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu