ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.1038.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1038/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) J. K. a b) O. H., obou zastoupených advokátem, o návrhu na obnovení likvidace Mysliveckého sdružení N. V. n. P., vedené u Krajského soudu v H. K. pod sp. zn. 47 Cm 21/2005, o dovolání navrhovatele O. H. proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 16. března 2006, č. j. 14 Cmo 377/2005 – 60, takto:
Dovolání se zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením změnil Vrchní soud v P. usnesení Krajského soudu v H. K. ze dne 18. května 2005, č. j. 47 Cm 21/2005 – 46, tak, že zamítl návrh na obnovení likvidace občanského sdružení M. s. N. V. n. P., (dále též jen „sdružení“) a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí především uvedl, že výchozím předpisem pro posouzení věci je zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, který mimo jiné upravuje i zánik sdružení. Ze spisu vyplývá, že k zániku sdružení došlo podle §12 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona, tj. dobrovolným rozpuštěním. Ministerstvo vnitra vzalo zánik občanského sdružení ke dni 28. března 2003 na vědomí (sdělení Ministerstva vnitra z 5. května 2003, č. j. VS-3515/SDR/1-2003).
Podle §20a odst. 4 občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) se ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností přiměřeně použijí i pro likvidaci jiné právnické osoby, pokud z ustanovení upravujícího tyto právnické osoby nevyplývá něco jiného. Zákon č. 83/1990 Sb. v §13 stanoví, že při zániku sdružení se provede majetkové vypořádání a dále stanoví, za jakých podmínek určí likvidátora Ministerstvo vnitra. Je tomu tak tehdy, dojde-li k zániku sdružení rozhodnutím tohoto ministerstva o jeho rozpuštění či dojde-li k zániku dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením a není-li zde orgán sdružení, který by majetkové vypořádání provedl. V daném případě provedla majetkové vypořádání revizní komise sdružení. Zákon č. 83/1990 Sb. neobsahuje úpravu možnosti obnovení likvidace, resp. majetkového vypořádání zaniklého sdružení, proto je třeba vycházet z úpravy likvidace v obchodním zákoníku.
Ustanovení §75b odst. 1 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) dle odvolacího soudu dopadá na případy, kdy se po skončení likvidace – ale ještě před výmazem společnosti z obchodního rejstříku – zjistí dosud neznámý majetek nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací. Z hlediska právní subjektivity občanského sdružení má jeho zánik stejné účinky jako výmaz obchodní společnosti z obchodního rejstříku. Proto již nemůže dojít k obnovení likvidace podle §75b odst. 1 obch. zák.; po výmazu společnosti z obchodního rejstříku – a stejně tak po zániku občanského sdružení – může dojít k obnovení likvidace podle §75b odst. 2 obch. zák., a to jen tehdy, jestliže se zjistí dosud neznámý majetek. Taková situace v projednávané věci nenastala. Navrhovatelé netvrdí, že by se zjistil dosud neznámý majetek sdružení, dožadují se obnovení likvidace jen proto, aby jim byl vyplacen vypořádací podíl. To však důvodem pro obnovení likvidace podle §75b odst. 2 obch. zák. není. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, s odkazem na §220 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) změnil a návrh na obnovení likvidace sdružení zamítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel O. H. dovolání. Co do jeho přípustnosti odkazuje na §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a, co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem v otázce výkladu ustanovení §75b odst. 1 a odst. 2 obch. zák., a to i ve vztahu k §20a odst. 4 obč. zák. Dovolatel má za to, že odvolací soud použil při aplikaci §75b obch. zák. velmi restriktivní jazykový výklad a s tímto výkladem vyslovuje nesouhlas. Tvrdí, že obnovení likvidace dle §75b odst. 2 obch. zák. je možné i tehdy, jestliže „se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací“, pod což lze podřadit právě požadavek na objektivní zjištění rozsahu a výše majetku zrušeného občanského sdružení a tím i výši členského podílu v návaznosti na požadavek na vyplacení vypořádacího podílu.
Dovolatel argumentuje, že pojem „dosud neznámý majetek“ ve smyslu §75b obch. zák. není v této věci postaven najisto, když tvrdí, jaký movitý a nemovitý majetek byl ve vlastnictví občanského sdružení a toto sdružení v řízení před Okresním soudem v S. ve věci sp. zn. 8 C 983/2004 činí veškeré žalobní tvrzení spornými a popírá je. Z toho dovolatel dovozuje, že již tato skutečnost sama o sobě může vést k aplikaci pojmu „dosud neznámý majetek“.
Dovolatel uvádí, že členská schůze M. s. N.V. n. P., konaná dne 28. března 2003 rozhodla na návrh revizní komise o majetkovém vypořádání tak, že byl schválen bezúplatný převod majetku zrušeného mysliveckého sdružení na nově vzniklé M. s. B. N. V. n. P., přičemž dovolatel se členem tohoto mysliveckého sdružení nestal. M. s. B. N. V. n. P. bylo registrováno Ministerstvem vnitra dne 21. února 2003 pod č. j. VS-1614/SDR/1-2003.
Dovolatel namítá, že byl zkrácen na svých majetkových právech z titulu majetkového vypořádání zaniklého mysliveckého sdružení a vychází z toho, že majetek zaniklého mysliveckého sdružení tvořily movité a nemovité věci, které konkrétně specifikuje. Majetková hodnota v součtu činila 350.381,- Kč a při počtu 18 členů mysliveckého sdružení činí vypořádací podíl na jednoho člena 19.465,60 Kč. M. s. B. N. V. n. P. odmítlo vyplatit navrhovateli jakýkoli vypořádací podíl.
Dovolatel dále uvádí, že žalobou ze dne 23. června 2004 se jako žalobce obrátil na Okresní soud v S. proti žalovanému M. s. B. N. V. n. P., identifikační číslo 26 62 10 96 a domáhá se vyplacení vypořádacího podílu ve výši 19.465,60 Kč. Žaloba je vedena pod sp. zn. 8 C 983/2004 a nebylo o ní dosud jednáno ani rozhodnuto.
Usnesením Okresního soudu v S. ze dne 6. prosince 2004, č. j. 8 C 983/2004-44 ve věci žaloby dovolatele byl ve výroku I. vysloven soudem právní názor, že je možné po právní stránce věc posoudit odlišným způsobem od právního názoru žalobce, a to jako závazek (vypořádací podíl člena sdružení) na majetku teprve následně zaniklé právnické osoby s likvidací provedenou v souladu s ustanovením čl. 14 odst. 3 stanov ve prospěch převodu veškerého majetku sdružení (likvidační zůstatek) ve prospěch žalovaného, tj. M. s. B. N. V. n. P. Odlišné právní posouzení nároku vychází z jiného náhledu na vypořádací podíl člena občanského sdružení při zániku jeho členství (čl. 7 odst. 2 stanov) a zároveň řeší situace, kdy subjekt, který by měl jeho uspokojení zajistit (M. s. N. V. n. P.) posléze zanikl a byla provedena jeho likvidace usnesením členské schůze o bezúplatném převodu majetku ve prospěch třetí osoby (M. s. B. N. V. n. P.). Nárok žalobce je závazkem zaniklé právnické osoby, vyplývajícím z ustanovení §20a odst. 4 obč. zák. s obdobným použitím §75b odst. 1 obch. zák.
Dovolatel argumentuje tím, že jsou dány podmínky pro obnovení likvidace občanského sdružení a svědčí mu tedy aktivní legitimace k podání tohoto návrhu. Současně je dle něj nepochybné, že jsou splněny zákonné podmínky pro obnovení likvidace ve smyslu §75b odst. 1 obch. zák., neboť mezi ním a M. s.B. N. V. n. P. je zásadní rozpor o rozsahu a hodnotě movitého a nemovitého majetku M. s.B. N. V. n. P., jak vyplývá i z dopisu M. D., mysliveckého hospodáře M. s.B. N. V. n. P. ze dne 8. prosince 2003 a rovněž tak i vyjádření žalovaného ze dne 9. září 2004 k žalobě dovolatele.
Dovolatel vyslovuje přesvědčení, že jsou splněny zákonné podmínky pro to, aby soud obnovil likvidaci občanského sdružení – M. s.B. N. V. n. P. Proto požaduje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v P. a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Jelikož vady uvedené v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o. s. ř.), se z obsahu spisu nepodávají a dovolatel jejich existenci ani netvrdí, přezkoumal Nejvyšší soud správnost rozhodnutí odvolacího soudu zejména z pohledu uplatněného dovolacího důvodu.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Odvolací soud v posuzovaném případě poté, co občanské sdružení, obnovení jehož likvidace se dovolatel domáhá, zaniklo, správně vycházel z ustanovení §75b odst. 2 obch. zák., který upravuje možnost obnovení likvidace po výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku, tj. po jejím zániku, za předpokladu, že se zjistí dosud neznámý majetek. Toto ustanovení pak odvolací soud správně aplikoval.
Odvolacímu soudu nelze důvodně vytýkat, že při aplikaci ustanovení §75b odst. 2 obch. zák. použil restriktivní jazykový výklad, jak tvrdí dovolatel. Namítá-li dovolatel, že obnovení likvidace má sloužit ke zjištění majetku občanského sdružení pro účely sporu o jeho vypořádání, což odpovídá situaci předvídané ustanovením §75b odst. 2 obch. zák., nelze tomuto závěru přisvědčit. Rozsah majetku občanského sdružení pro účely vypořádání může posoudit soud v rámci řízení o toto vypořádání jako předběžnou otázku, aniž by k tomu bylo třeba postupu podle ustanovení §75b odst. 2 obch. zák.
Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 věty první o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., tak, jak se uvádí ve výroku.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. března 2008
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu