ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.1267.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1267/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a Mgr Petra Šuka v právní věci navrhovatelky S., a. s., zastoupené advokátkou o zápis změn v obchodním rejstříku, vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. B 1537, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. února 2006, č. j. 5 Cmo 423/2005 - 171, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. září 2005, č. j. F 12438/2005, B 1537/10 – 152, kterým tento soud vyhověl návrhu na zápis předmětu podnikání „realitní činnost“ do obchodního rejstříku, zamítl návrh na zápis předmětu podnikání „pronájem a půjčování věcí movitých“ a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že navrhovatelka se domáhala zápisu rozšíření předmětu podnikání, s tím, že doložila živnostenská oprávnění na předměty podnikání „realitní činnost“ a „pronájem a půjčování věcí movitých“, nedoložila však rozhodnutí valné hromady o rozšíření předmětu podnikání učiněné formou notářského zápisu, včetně nového znění stanov. Jelikož stanovy společnosti obsahovaly v části předmět podnikání mimo jiné „realitní kancelář“, byl předmět podnikání „realitní činnost“ zapsán.
Odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že stanovy akciové společnosti musí mimo jiné obsahovat předmět podnikání. Předmětem podnikání je podnikatelská činnost, kterou podnikatel zapsaný do obchodního rejstříku bude vykonávat na základě příslušného podnikatelského oprávnění (živnostenského listu). Samotné vydání živnostenského listu však nemění předmět podnikání, jak je uveden ve stanovách společnosti. Ke změně předmětu podnikání je třeba změnit stanovy a o tom přísluší rozhodovat pouze valné hromadě, o jejímž rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis. I když má zápis předmětu podnikání v obchodním rejstříku deklaratorní charakter, k jeho provedení je třeba doložit skutečnost, ze které změna vyplývá, a to je rozhodnutí valné hromady. Odvolací soud se proto ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Namítá, že jí na základě ohlášení živnosti vydal živnostenský úřad živnostenský list s předmětem živnosti „pronájem a půjčování věci movitých“. Živnostenský list je veřejnou listinou s účinky podle §134 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), která dostatečným způsobem prokazuje, jaké živnostenské oprávnění u podnikatele vzniklo a kdy; tedy k jaké podnikatelské činnosti je akciová společnost oprávněna (§10 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon v platném znění – dále jen „živnostenský zákon“). Dovolatelka se domnívá, že jde o veřejnou listinu způsobilou prokázat skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku nezávisle na znění stanov akciové společnosti, neboť k podnikání společnost opravňuje již živnostenský list a nikoliv samotné stanovy, což vyplývá z §10 odst. 1 živnostenského zákona.
Dovolatelka argumentuje i tím, že podaný návrh na zápis předmětu podnikání „pronájem a půjčování věcí movitých“ sleduje dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, což je případ, kdy lze řízení zahájit i bez návrhu (§200b odst. 2 o. s. ř.) a ve kterém dokonce zpětvzetí návrhu je neúčinné (§200b odst. 3 o. s. ř.).
Dále pak dovolatelka namítá, že ačkoliv námitku, spočívající ve výslovném znění §10 odst. 1 živnostenského zákona, explicitně uplatnila v odvolání, odvolací soud se s touto námitkou nevypořádal a toliko zopakoval argumentaci obsaženou v odůvodnění usnesení soudu prvního stupně, čímž „způsobil nepřezkoumatelnost“ svého rozhodnutí pro nedostatek odůvodnění a zároveň tak porušil základní právo dovolatelky na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu a usnesení soudu prvního stupně ve výroku druhém a třetím zrušil a věc vrátil posledně jmenovanému soudu k dalšímu řízení.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně.
Zásadní právní význam dovolací soud neshledává, neboť právní otázku, zda k návrhu na povolení zápisu změny předmětu podnikání do obchodního rejstříku musí navrhovatel doložit kromě příslušných podnikatelských oprávnění i dohodu či rozhodnutí o změně společenské smlouvy týkající se předmětu podnikání, již vyřešil v usnesení ze dne 24. dubna 2007, sp. zn. 29 Odo 844/2006.
V tomto usnesení Nejvyšší soud uzavřel, že změní-li společnost předmět podnikání, musí se odpovídajícím způsobem změnit i společenská smlouva, jejíž podstatnou náležitostí předmět podnikání je [§110 odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“]. Podle ustanovení §125 odst. 1 písm. d) obch. zák. rozhoduje o změně obsahu společenské smlouvy valná hromada, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností. Uvedené závěry se plně prosadí i pro akciovou společnost a její stanovy [§173 odst. 1 písm. b), §187 odst. 1 písm. a) obch. zák.].
Právní skutečností zakládající bez dalšího změnu stanov může být pouze taková právní skutečnost, se kterou spojuje změnu stanov právní předpis. Tak tomu je např. u zápisu zvýšení nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku (poté, co o něm rozhodla valná hromada). Přitom závěr o tom, že se v důsledku určité právní skutečnosti mění stanovy, nemusí být v právním předpisu upraven výslovně; musí však být jednoznačně odvoditelný z kontextu jednotlivých ustanovení.
Tak tomu ale není u změny předmětu podnikání. Jak shora uvedeno, taková změna je změnou stanov a obchodní zákoník ani jiný právní předpis nestanoví (a ani z nich nevyplývá), že by získáním podnikatelského oprávnění nad rámec dosavadního předmětu podnikání došlo ke změně stanov. I když je pravdou, že splněním podmínek stanovených živnostenským zákonem vzniká oprávnění k podnikatelské činnosti podle tohoto zákona, neznamená to, že by tím došlo ke změně stanov. Takový stav je ostatně zcela logický, neboť o udělení živnostenského oprávnění bude žádat představenstvo společnosti, nikoli její společníci (či jediný společník) a do působnosti představenstva nepatří rozhodnout o změně předmětu podnikání (a tedy i stanov), když takové zásadní rozhodnutí přísluší výhradně valné hromadě. Za stavu dovozovaného dovolatelkou by však fakticky rozhodovalo o změně stanov představenstva, což obchodní zákoník neumožňuje. Protože podle ustanovení §32 odst. 2 obch. zák. musí být návrh na zápis do obchodního rejstříku doložen listinami o skutečnostech, které mají být zapsány, bylo povinností navrhovatelky – jak správně dovodily soudy nižších stupňů – doložit kromě příslušných podnikatelských oprávnění i rozhodnutí o změně stanov týkající se předmětu podnikání.
Podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. je odmítl.
Tvrzením dovolatelky, že se odvolací soud nevypořádal s její námitkou „spočívající ve výslovném znění §10 odst. 1 živnostenského zákona a toliko zopakoval argumentaci obsaženou v odůvodnění usnesení soudu prvního stupně“, „čímž způsobil nepřezkoumatelnost svého rozhodnutí pro nedostatek odůvodnění“, se dovolací soud za situace, kdy dovolání není přípustné, zabývat nemůže.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. dubna 2008
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v. r.
předsedkyně senátu