ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.1365.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1365/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky C. s. i. a. s., zastoupené advokátkou, o zápis změn v obchodním rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 1595, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. června 2006, č. j. 7 Cmo 525/2005 – 360, takto:
Dovolání se zamítá.
Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2005, č. j. F 104444/2005, B 1595 – 352, kterým tento soud zamítl návrh na zápis usnesení valné hromady ze dne 1. srpna 2005 (výrok I.) a současně rozhodl o tom, že navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
V odůvodnění usnesení odvolací soud uvedl, že se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že oznámení o konání valné hromady nebylo učiněno ve lhůtě nejméně 30 dnů před jejím konáním, jak vyžaduje ustanovení §184 odst. 4 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“).
Odvolací soud konstatoval, že za podmínek stanovených v §181 odst. 1 obch. zák. může požádat o svolání mimořádné valné hromady společnosti každý akcionář a představenstvo má podle §181 odst. 2 obch. zák. povinnost svolat mimořádnou valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne žádosti o její svolání, přičemž třicetidenní lhůta pro uveřejnění oznámení o konání valné hromady stanovená v §184 odst. 4 obch. zák. se v případě mimořádné valné hromady svolané na žádost akcionáře zkracuje na 15 dnů. Požádat o svolání valné hromady, na jejímž pořadu má být rozhodnutí o přechodu všech účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře, však nemůže kterýkoli z akcionářů, který splňuje podmínky uvedené v ustanovení §181 odst. 1 obch. zák., ale pouze ten akcionář, který splňuje podmínky uvedené v §183i odst. 1 obch. zák.
Ustanovení §183i odst. 1 obch. zák. vymezuje okruh osob (akcionářů), které jsou oprávněny na představenstvu požadovat svolání mimořádné valné hromady se stanoveným programem, tedy mimořádné valné hromady, která bude rozhodovat o přechodu všech ostatních akcií na hlavního akcionáře.
Z uvedeného vyplývá, že žádost hlavního akcionáře o svolání valné hromady podle §183i odst. 1 obch. zák. je vždy žádostí akcionáře o svolání mimořádné valné hromady podle §181 odst. 1 obch. zák. Speciální lhůtu pro svolání valné hromady (mimořádné valné hromady) svolávané na základě žádosti akcionáře podle §183i odst. 1 obch. zák. pak stanoví §183j odst. 1 obch. zák. tak, že představenstvo musí valnou hromadu svolat do 15 dnů ode dne doručení žádosti o její svolání. Další postup při svolávání této mimořádné valné hromady již speciálně upraven není a představenstvo tedy musí postupovat podle §181 obch. zák.
Odvolací soud uzavřel, že představenstvo je povinno svolat k žádosti akcionáře podle §183i odst. 1 obch. zák. mimořádnou valnou hromadu společnosti do patnácti dnů od doručení žádosti o její svolání a oznámení o jejím svolání musí být uveřejněno ve zkrácené patnáctidenní lhůtě podle §181 odst. 2 obch. zák. Doručil-li tedy oprávněný akcionář společnosti žádost o svolání valné hromady (mimořádné valné hromady) dne 13. července 2005, bylo povinností představenstva svolat nejpozději do patnácti dnů valnou hromadu, tj. nejpozději do patnácti dnů od doručení žádosti uveřejnit oznámení o svolání valné hromady. Den jejího konání pak nesměl být stanoven dříve, než patnáct dnů po uveřejnění oznámení. V posuzovaném případě byla valná hromada svolána oznámením uveřejněným dne 15. července 2005, tedy v souladu s §183j odst. 1 obch. zák. v průběhu patnácti dnů od doručení žádosti a oznámení o jejím konání bylo uveřejněno více než patnáct dnů před stanoveným dnem jejího konání (1. srpna 2005).
Představenstvo tedy svolalo mimořádnou valnou hromadu konanou dne 1. srpna 2005 řádně ve lhůtách stanovených v §183j odst. 1 a §181 odst. 2 obch. zák. Proto se odvolací soud neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož nebyla dodržena třicetidenní lhůta podle §184 odst. 4 obch. zák. pro uveřejnění oznámení o konání valné hromady.
Dále odvolací soud uzavřel, že registrační princip uplatňovaný od 1. července 2005, neznamená, že by rejstříkový soud nebyl oprávněn posoudit, zda listinné doklady, které předložila navrhovatelka podle §32 odst. 2 obch. zák., jsou listinami dokládajícími skutečnosti navrhované k zápisu. Podle §200da odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání návrhu na povolení zápisu do obchodního rejstříku, tj. 18. srpna 2005 (dále též jen „o. s. ř.“), soud provede požadovaný zápis do rejstříku, jestliže údaje o skutečnostech, které se zapisují do obchodního rejstříku jsou doloženy listinami, které vyžaduje zvláštní právní předpis; jinak návrh zamítne.
Zvláštním právním předpisem, na které citované ustanovení odkazuje, je pak §32 odst. 2 obch. zák. a vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Tato vyhláška obsahuje závazné formuláře na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku a seznam listin (příloh), které se k návrhům přikládají. Podle §32 odst. 2 obch. zák. musí být návrh na zápis do obchodního rejstříku doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány. Rozhodnými jsou všechny právní skutečnosti, jimiž či v důsledku nichž dochází ke vzniku, změně či zániku práv a povinností (změně právní situace), s nimiž je spojena povinnost zápisu příslušných údajů a skutečností do obchodního rejstříku.
Odvolací soud poukázal na to, že v přehledu příloh stanovených vyhláškou č. 250/2005 Sb. k formuláři č. 1, v části týkající se „ostatních skutečností“ je uvedeno, že „informace“, sdělení a návrhy rejstříkovému soudu obsažené v části ostatní skutečnosti se dokládají listinami jen tehdy, je-li to podle zvláštního zákona povinné anebo chce-li tak navrhovatel učinit dobrovolně z vlastní vůle. Pokud je navrhováno provedení zápisu do části „ostatní skutečnosti“, tedy zápisu rozhodnutí valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře, neznamená to dle názoru odvolacího soudu, že by nebylo třeba k návrhu dokládat žádné listiny. Povinnost dokládat listinami skutečnosti navržené k zápisu do obchodního rejstříku je dána ustanovením §32 odst. 2 obch. zák., resp. skutečnosti navržené k zápisu do obchodního rejstříku, včetně skutečností zapisovaných do „ostatních skutečností“, musí z doložených listina vyplývat. V případě, že má být do obchodního rejstříku zapsáno rozhodnutí valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře, musí být doloženy listiny prokazující, že valná hromada takové rozhodnutí přijala.
Odvolací soud dále uvedl, že k prokázání toho, že valná hromada navrhovatelky přijala dne 1. srpna 2005 usnesení dle §183i obch. zák., navrhovatelka doložila notářský zápis č. j. N 431/2005, NZ 340/2005, sepsaný notářem v Praze JUDr. T. O. (dále též jen „notářský zápis“), jehož přílohami mimo jiné byla žádost o svolání mimořádné valné hromady, prohlášení představenstva navrhovatelky ze dne 14. července 2005, znalecký posudek č. 016-006/2005 a oznámení o svolání valné hromady.
Usnesení valné hromady navrhované k zápisu do obchodního rejstříku musí mít podklad v předloženém notářském zápisu, což je rejstříkový soud oprávněn zjišťovat. Usnesení valné hromady musí podle §183i odst. 3 obch. zák. obsahovat mimo jiné i výši protiplnění určenou podle §183j odst. 6 obch. zák. Usnesení mimořádné valné hromady navrhovatelky konané dne 1. srpna 2005, o němž byl pořízen notářský zápis (tak, jak již uvedl i soud prvního stupně), žádné konkrétní rozhodnutí o přechodu všech ostatních akcií společnosti na osobu hlavního akcionáře neobsahuje a neobsahuje ani výši protiplnění za všechny akcie společnosti, konkrétně za akcie o nominální hodnotě 10.000,- Kč a 100.000,- Kč.
Jde tedy sice dle názoru odvolacího soudu o platně přijaté usnesení valné hromady odsouhlasené 100 % přítomných hlasů (91,2 % hlasů všech akcionářů, resp. hlasy hlavního akcionáře), ale toto usnesení není rozhodnutím valné hromady podle §183i obch. zák., neboť žádné konkrétní rozhodnutí o přechodu všech účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře v usnesení není uvedeno ani z něj nevyplývá a nelze ho ani nijak dovodit. Z obsahu usnesení také vyplývá pouze to, že bylo hlavním akcionářem, (odkazem na znalecký posudek č. 016-006/2005), stanoveno protiplnění pouze za akcie o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč ve výši 405,- Kč, nikoli za veškeré akcie emitované společností, tedy i za další akcie o nominální hodnotě 10.000,- Kč a 100.000,- Kč. Z obsahu usnesení mimořádné valné hromady tedy ani nelze dovodit, že by se převzetí mělo týkat všech akcií emitovaných společností, tedy i akcií o nominální hodnotě 10.000,- Kč a 100.000,- Kč.
V daném případě na věci nic nemění skutečnost – pokračoval odvolací soud – že notář v jím sepsaném notářském zápisu osvědčil, že je splněna existence „právního jednání a formalit“, ke kterým při učiněném rozhodnutí o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů byla společnost povinna, neboť z obsahu předmětného notářského zápisu, resp. z obsahu notářem zaznamenaného rozhodnutí mimořádné valné hromady navrhovatelky nevyplývá, že by vůbec rozhodnutí o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře valná hromada učinila. Prohlášení notáře tedy odporuje obsahu jím pořízeného notářského zápisu a navrhovatelkou předložený notářský zápis neprokazuje, že valná hromada přijala usnesení o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře, které se zapisuje do obchodního rejstříku.
Odvolací soud rovněž uvedl, že do obchodního rejstříku se zapisují skutečnosti stanovené v §34 a násl. obch. zák. V §35 obch. zák. jsou obecně stanoveny skutečnosti zapisované u všech osob zapisovaných do obchodního rejstříku s tím, že pod písmenem h) je uvedeno, že se zapisují i další skutečnosti, o kterých to stanoví zvláštní předpis. Usnesení valné hromady se obecně do obchodního rejstříku nezapisuje, pokud to výslovně nestanoví zákon resp. jiný právní předpis. Jinými slovy, do obchodního rejstříku se zapisují jen ta usnesení valné hromady, o kterých to stanoví zákon či jiný právní předpis. Obchodní zákoník pak určuje, že se do obchodního rejstříku zapisuje usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu (§203 odst. 4 obch. zák.), o snížení základního kapitálu (§211 odst. 4 obch. zák.) a usnesení valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů (akcií) společnosti na hlavního akcionáře (§183l obch. zák.). Jiná usnesení valné hromady se do obchodního rejstříku nezapisují. Pokud tedy navrhovatelka navrhovala zapsat do obchodního rejstříku usnesení mimořádné valné hromady ve znění přijatém dne 1. srpna 2005, které se netýká zvýšení či snížení základního kapitálu společnosti, a které ani neobsahuje žádné konkrétní rozhodnutí o přechodu všech účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře a tudíž dle svého obsahu není ani usnesením valné hromady podle §183i obch. zák., které by se podle §183l odst. 1 obch. zák. zapisovalo do obchodního rejstříku, nelze takové usnesení valné hromady do obchodního rejstříku zapsat. Jinými slovy, usnesení ve znění přijatém valnou hromadou společnosti dne 1. srpna 2005 není usnesením valné hromady, které by se podle právního předpisu zapisovalo do obchodního rejstříku, do části „ostatní skutečnosti“. Soud prvního stupně tedy rozhodl dle odvolacího soudu správně, když návrh na zápis usnesení valné hromady ze dne 1. srpna 2005 do obchodního rejstříku zamítl.
Odvolací soud pro úplnost konstatoval, že z listin doložených k návrhu vyplývá, že v daném případě nebylo postupováno ani v souladu s §183j odst. 6 obch. zák., když spolu se žádostí hlavního akcionáře o svolání mimořádné valné hromady podle §183i obch. zák. nebylo navrženo protiplnění za všechny akcie emitované společností a nebyl doložen ani znalecký posudek o přiměřenosti hodnoty proplnění [§183m odst. 1 písm. b) obch. zák.], což vyplývá z toho, že znalecký posudek připojený k navrhovatelkou předloženému notářskému zápisu byl vyhotoven až pět dní po doručení žádosti hlavního akcionáře o svolání mimořádné valné hromady. V důsledku toho nebyla splněna ani povinnost stanovená v §183j odst. 3 obch. zák., tj. zpřístupnění mimo jiné znaleckého posudku o přiměřenosti protiplnění všem akcionářům ve lhůtě stanovené pro svolání valné hromady, tedy ode dne uveřejnění oznámení o svolání valné hromady, což má vazbu i na §183k odst. 1 obch. zák., týkající se práva akcionářů domáhat se ve stanovené prekluzivní lhůtě přezkoumání přiměřenosti protiplnění. Dále odvolací soud konstatoval, že znalecký posudek č. 016-006/2005 ze dne 18. července 2005, který je přílohou č. 4 předmětného notářského zápisu, není posudkem dokládajícím přiměřenost hodnoty protiplnění určeného hlavním akcionářem, neboť ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že znalec tímto posudkem stanovil „hodnotu společnosti“ navrhovatelky ve výši 41,958.200,42 Kč, nikoli hodnotu přiměřeného protiplnění za akcie vydané společností, tedy za akcie o nominální hodnotě 1.000,- Kč, 10.000,- Kč a 100.000,- Kč. Odvolací soud uzavřel, že proto nejde o znalecký posudek dokládající přiměřenost protiplnění ve smyslu §183m odst. 1 písm. b) obch. zák.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Co do jeho přípustnosti odkazuje na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., dovozujíc, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Za otázku zásadního právního významu považuje, zda soud „v řízení podle §200da o. s. ř. zkoumá obsah předložených listin v případě, že jsou všechny, které vyžaduje zvláštní právní předpis (vyhláška č. 250/2005 Sb.), k zápisu doloženy a zda soud posuzuje soulad valné hromady se zákonem“.
Podle dovolatelky bylo z obsahu notářského zápisu zřejmé, že k přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře došlo; „i příslušná část notářského zápisu byla nadepsána „Rozhodnutí valné hromady o přechodu všech účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře.“
Dovolatelka prohlašuje za nepřesný závěr, že ve znaleckém posudku nebylo stanoveno protiplnění za akcie o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč a 100.000,- Kč. Tvrdí, že „v závěru citovaného znaleckého posudku byla stanovena tržní hodnota pro nominální hodnotu akcií 1.000,- Kč, 10.000,- Kč i 100.000,- Kč“. Přitom všechny akcie o jmenovitých hodnotách 10.000,- Kč a 100.000,- Kč „držel“ hlavní akcionář. V závěru znaleckého posudku „je uvedena i příslušná váha jednotlivým metodám v procentech.“
K nedoložení splnění povinnosti podle §183j odst. 3 obch. zák. dovolatelka podotýká, že povinné informace obsahovalo oznámení o konání valné hromady a znalecký posudek a veškeré dokumenty byly zveřejněny v sídle společnosti a tento fakt byl uveden v pozvánce na valnou hromadu.
Dovolatelka akcentuje, že napadené usnesení, jakož i usnesení soudu prvního stupně trpí formálními vadami a dovozuje, že nebyly splněny podmínky pro zamítnutí návrhu. Návrh byl doložen všemi listinami, které požaduje zvláštní právní předpis a přesto byl zamítnut. Dovolatelka spatřuje „v právním posouzení causy pochybení soudů obou stupňů, a to tak, že dospěly na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním“. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem. Dovolání je přípustné, jde-li o řešení otázek právních (již v rovině procesní nebo v oblasti hmotného práva), jiné otázky (zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění) přípustnost dovolání nezakládají.
Zásadní právní význam dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) v řešení otázky, zda rejstříkový soud v řízení podle §200da o. s. ř. zkoumá v případě, že navrhovatel doloží k návrhu na zápis do obchodního rejstříku všechny listiny, které vyžaduje zvláštní právní předpis, obsah předložených listin.
V ustanovení §200da odst. 1 o. s. ř. se určuje, že nebyl-li návrh na povolení zápisu do obchodního rejstříku odmítnut podle §200d, soud provede zápis, jestliže údaje o skutečnostech, které se zapisují do obchodního rejstříku, byly doloženy listinami, které vyžaduje zvláštní právní předpis, obchodní firma není zaměnitelná, popřípadě nevyvolává nebezpečí záměny s obchodní firmou již dříve zapsanou, a bylo doloženo oprávnění k výkonu zapisovaného předmětu podnikání (činnosti); jinak návrh zamítne.
V ustanovení §32 odst. 2 obch. zák. ve znění účinném v době podání návrhu na povolení zápisu do obchodního rejstříku, se určuje, že návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin.
Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, podle něhož je rejstříkový soud oprávněn posoudit, zda listiny připojené k návrhu na povolení zápisu do obchodního rejstříku jsou listinami, které vyžaduje zvláštní právní předpis, tj. zda dokládají skutečnost, jež má být do obchodního rejstříku zapsána ve smyslu ustanovení §32 odst. 2 obch. zák. Jinými slovy, rejstříkový soud musí při rozhodování o povolení požadovaného zápisu do obchodního rejstříku posoudit, zda doložené listiny skutečně jsou listinami o skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku; nepostačuje tedy, aby byly jako takové označeny či aby navrhovatel tvrdil, že takovými listinami jsou, ale jejich obsah musí odpovídat obsahu takových listin. Při opačném výkladu posuzovaného ustanovení by totiž postačilo připojit k návrhu jakoukoli listinu a potřebným způsobem ji označit, aniž by tato listina co do svého obsahu splňovala podmínku ustanovení §200da odst. 1 o. s. ř. a §32 odst. 2 obch. zák.
Odvolací soud v projednávané věci uzavřel, že k návrhu doložený notářský zápis takovou listinou není, neboť nemá náležitosti notářského zápisu o usnesení valné hromady podle ustanovení §183i obch. zák., protože neobsahuje „žádné konkrétní rozhodnutí o přechodu všech ostatních akcií společnosti na osobu hlavního akcionáře“ a neobsahuje ani určení výše protiplnění za akcie o jmenovité hodnotě 10.000,- a 100.000,- Kč, a tedy není listinou splňující podmínky shora citovaných ustanovení; námitka dovolatelky o nezákonnosti postupu odvolacího soudu proto není důvodná.
Důvodná není ani námitka dovolatelky, že odvolací soud nebyl oprávněn přezkoumávat „soulad valné hromady se zákonem.“ Dovolací soud k tomu uzavírá, že na takovém přezkoumání odvolací soud své rozhodnutí nezaložil. Pouze „pro úplnost“ uzavřel, že v projednávané věci „nebylo postupováno ani v souladu s §183j odst. 6 obch. zák.“
Dovolacími námitkami zpochybněné právní závěry odvolacího soudu, pokud jde o posouzení obsahu notářského zápisu o usnesení valné hromady, které navrhovatelka doložila k návrhu na povolení zápisu do obchodního rejstříku pak postrádají potřebný judikatorní přesah, když jsou významné právě a jen pro projednávanou věc. Z tohoto důvodu rozhodnutí odvolacího soudu považovat za zásadně právně významné nelze.
Protože se dovolatelce prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 věty první o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., tak, jak se uvádí ve výroku.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. dubna 2008
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu