ECLI:CZ:NS:2008:29.ODO.863.2006.1
sp. zn. 29 Odo 863/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce P. V., zastoupeného advokátem, proti žalovanému P. C., jako správci konkursní podstaty úpadce J. P., o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 39 Cm 13/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. ledna 2006, č. j. 6 Cmo 46/2004-51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 12. září 2003, č. j. 39 Cm 13/2001-26, Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce Jiřího Pechy vyloučení ve výroku označené bytové jednotky - bytu, příslušného spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a pozemku (dále též jen „bytová jednotka“), ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že rozdělením (transformací) zastaveného obytného domu na bytové jednotky (postupem podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) zástavní právo nezaniklo. Správce konkursní podstaty proto postupoval správně, jestliže bytovou jednotku sepsal do konkursní podstaty úpadce postupem podle §27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění.
Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítaje (podle obsahu dovolání), že je dán dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Zásadní význam napadeného rozhodnutí po stránce právní přisuzuje dovolatel (podle obsahu dovolání) řešení otázky, zda v případě, že zástavou je budova, přejde zástavní právo i na jednotky, které z ní byly vyčleněny postupem podle zákona o vlastnictví bytů.
Dovolatel je přitom názoru, že vyčleněním bytových jednotek zaniklo zástavní právo váznoucí na domě, aniž přešlo na bytové jednotky.
Se zřetelem k bodům 2. a 3. článku II. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b/ v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) Nejvyšší soud nemá, když otázku kladenou dovolatelem zodpověděl v rozsudku ze dne 22. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 661/2006, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu.
V tomto rozsudku, na který v podrobnostech odkazuje, uzavřel, že zástavní právo váznoucí na věci nezaniká reálným rozdělením věci na více samostatných věcí v právním smyslu. Při reálném rozdělení věci zatížené zástavním právem na více samostatných věcí v právním smyslu, vzniká zástavnímu věřiteli k novým věcem v právním smyslu vespolné (simultánní) zástavní právo. To platí i při reálném rozdělení zástavy, kterou je bytový dům nebo budova (nemovitost), na jednotky podle zákona o vlastnictví bytů.
Jelikož napadené rozhodnutí je s těmito závěry v souladu, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení je ve smyslu ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a u žalovaného žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. dubna 2008
JUDr. Zdeněk K r č m á ř, v. r.
předseda senátu